Vitamin B12 a kyselina listová

Co je vyšetřováno?
Vyšetření stanovuje koncentraci kyseliny listové a/nebo vitamínu B12 v tekuté části krve, tedy v krevním séru. Může být měřeno i množství kyseliny listové (její koncentrace) v červených krvinkách – obvykle je v krvinkách koncentrace vyšší než v krevním séru.

Jak vitamín B12, tak kyselina listová jsou součástí skupiny vitamínů, zvaných B-komplex. Kyselina listová se nachází v zelené listové zelenině, citrusových plodech, fazolích, ořeších, játrech a kvasinkách. Vitamín B12 je v živočišných produktech, jakými jsou červené maso, ryby, drůbež, mléko a vejce. V některých zemích jsou k disposici i potraviny doplněné (fortifikované) vitamínem B12 a kyselinou listovou – především cereálie a pečivo.

Vitamín B12 a kyselina listová jsou nezbytné pro normální tvorbu červených krvinek, regeneraci tkání a buněk a pro tvorbu (syntézu) DNA. Vitamín B12 je důležitý pro dobrý stav nervové soustavy (především periferních nervů); kyselina listová je nezbytná pro správné dělení a množení buněk, například takové, které probíhá v plodu při těhotenství. Nedostatek vitamínu B12 nebo kyseliny listové může způsobit tzv. makrocytární anémii. Tato anémie, zvaná také megaloblastická, je charakterizována vznikem menšího množství, ale velkých červených krvinek, zvaných makrocyty. Makrocyty mají kratší životnost než normální červené krvinky a snadněji podléhají hemolýze. To vede únavnosti, slabosti a dalším příznakům anémie. Nedostatek vitamínu B12 může způsobit také různá postižení nervové soustavy a poškození nervů, které se mohou projevit svěděním a parestesiemi (poruchami čití) v rukou nebo nohou. Nedostatek kyseliny listové v počátku těhotenství může zvýšit riziko vzniku poruchy nervové trubice (spina bifida) u plodu.
Mezi příčiny vzniku nedostatku vitamínu B12 a/nebo kyseliny listové patří:

Nedostatečný příjem
Tělo uchovává v játrech zásoby vitamínu B12 pro potřebu několika let a vitamín B12 je obsažen v mnoha potravinách, takže nedostatek vitamínu B12 vyvolaný nedostatečným příjmem v potravě je vzácný. Může se občas objevit u osob s celkovou podvýživou a u veganů (vegetariánů, kteří nepožívají žádné živočišné produkty, ani mléko nebo vejce). Objevit se může i u kojenců a malých dětí těchto veganů. Vzhledem k tomu, že děti nemají takové zásoby jako dospělí, projeví se nedostatek poměrně brzy.

Nedostatek kyseliny listové je poměrně častý, ale jsou-li potraviny doplňované kyselinou listovou, neprojevuje se často. Protože zásoby kyseliny listové v těle jsou mnohem menší než vitamínu B12, musí být příjem kyseliny listové pravidelný a častý

Porucha vstřebávání
Nedostatek vitamínu B12 nebo kyseliny listové se může objevit při stavech, které ovlivňují jejich vstřebávání v tenkém střevě.

Patří mezi ně:

• céliakie
• zmnožení bakterií v žaludku a střevech
  snížená tvorba žaludeční šťávy (je nezbytná k tomu, aby se vitamín B12 uvolnil z ostatních složek potravy)
• perniciózní anémie, která je nejčastější příčinou nedostatku vitamínu B12. Za normálních okolností je sliznicí žaludku produkována molekula, zvaná „vnitřní faktor“. Na tuto molekulu se v žaludku vitamín B12 naváže a tento komplex je pak ve střevě vstřebán. U perniciózní anémie je produkováno jen malé množství vnitřního faktoru (nebo dokonce žádný) a proto se vitamín B12 nevstřebává
• chirurgické odstranění části žaludku nebo střeva

Zvýšené ztráty
Mohou se objevit při:

• onemocnění jater, onemocnění ledvin
• alkoholismu (při alkoholismu se vstřebává méně vitamínu B12 a kyseliny listové a více se jich vylučuje močí)
• podávání některých léků – protizáchvatové léky typu fenytoinu, dále léky jako metformin nebo metotrexát

Zvýšená potřeba
Všechny těhotné ženy potřebuje větší množství kyseliny listové pro správný vývoj plodu. Pokud má žena nedostatek kyseliny listové již před otěhotněním, pak se tento nedostatek těhotenstvím ještě zvýrazní, což může vést předčasnému porodu nebo postižení plodu nedostatečným vývojem a nedostatečným uzávěrem páteřního kanálu.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ž žíly na ruce pacienta Je potřeba speciální přípravy, aby bylo vyšetření správné a kvalitní? Před stanovením koncentrace vitamínu B12 musí být pacient na lačno. Pro stanovení koncentrace kyseliny listové není potřeba žádné speciální přípravy pacienta.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je vyšetření využíváno?
Stanovení koncentrace vitamínu B12 a kyseliny listové se provádí nejčastěji při zjišťování příčiny makrocytární anémie. Jsou vyšetřovány také při pátrání po příčině nálezu velkých červených krvinek nebo nízké koncentrace hemoglobinu v krevním obraze. Kyselina listová a vitamín B12 mohou být součástí celé skupiny testů, používaných k vyšetření celkového zdravotního stavu a stravu výživy u pacientů s příznaky podvýživy nebo poruch vstřebávání. Může jít o alkoholiky, ale i o nemocné s céliakií, Crohnovou chorobou nebo cystickou fibrózou. Zvláště u starších osob bývá vitamín B12 a kyselina listová vyšetřovány při pátrání po příčině změn chování nebo psychiky.

Vitamín B12 může být vyšetřován buď současně s kyselinou listovou nebo samostatně, nebo jako součást vyšetření metabolismu a pátrání po příčině neuropatie.

U pacientů s již zjištěným nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové se vyšetření provádějí opakovaně pro sledování efektu léčby. To je zvláště důležité u pacientů, kteří nemohou vstřebávat tyto vitamíny, a jejich léčebné podávání musí být celoživotní.

Pro zjištění nedostatku kyseliny listové je možné provést její stanovení v krevním séru nebo v červených krvinkách. Někteří lékaři považují stanovení koncentrace kyseliny listové v červených krvinkách za citlivější a lepší postup; v tomto názoru však nepanuje jednoznačná shoda.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření je nejčastěji prováděno při zjištění nadměrně velkých červených krvinek v krevním obraze nebo při příznacích anémie.

Toto vyšetření může rovněž pomoci při objasnění příčin vzniku příznaků duševních poruch a změn chování (podrážděnost, zmatenost, deprese, paranoidní příznaky), především u starších osob. Stanovení se rovněž provádí, má-li pacient příznaky, které by mohly být vyvolány nedostatkem kyseliny listové, jakými jsou závratě, slabost, únavnost a povlečený jazyk nebo hrdlo.

Pokud má pacient příznaky, svědčící pro poškození periferních nervů, jako je brnění, pálení nebo strnulost rukou, paží nebo nohou, může stanovení koncentrace vitamínu B12 pomoci při určení příčiny potíží. V takových případech se stanovuje buď jen vitamín B12 nebo B12 společně s kyselinou listovou, nebo jsou tato stanovení součástí komplexního metabolického vyšetření.

U osob s podvýživou nebo špatným vstřebáváním je stanovení vitamínu B12 a kyseliny listové součástí celkového zdravotního vyšetření. Objeví-li se příznaky nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové u kojence, je potřeba vyšetřit také matku, aby se zjistilo, zda také ona nemá nedostatek těchto vitamínů.

Pokud je pacient léčen pro nedostatek vitamínu B12 a/nebo kyseliny listové, jsou potřebné občasné kontroly ke zhodnocení účinků léčby. Rovněž u pacientů s poruchou výživy se stanovení těchto vitamínů provádí jako součást sledování léčby. U nemocných s chorobami, které mohou vyvolávat chronický deficit vitamínu B12 a kyseliny listové je jejich vyšetření součástí dlouhodobého léčebného plánu.

Co výsledek vyšetření znamená?
Poznámka: Standardní rozsah normálních hodnot není pro toto vyšetření stanoven. Je to proto, že „normální hodnoty“ závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populační skupina a použitá metoda stanovení (číselné výsledky mají v různých laboratořích různý význam; výsledek z vaší laboratoře by měl zahrnovat uvedení rozsahu normálních hodnot pro vaši laboratoř a váš vzorek). LabTestOnline výrazně doporučuje, abyste výsledek testu prodiskutoval(a) s vaším lékařem. Pro další informace o referenčních (normálních) hodnotách vyhledejte kapitolu „Referenční hodnoty a co znamenají“.

Při vyšetření je snahou zjistit příčinu nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové. Pokud má pacient s příznaky takového nedostatku snížené hladiny B12 nebo kyseliny listové, pak má pravděpodobně skutečný nedostatek těchto látek. Výsledek testu sice prokáže nedostatek vitamínu B12 nebo kyseliny listové, nemusí však vyjadřovat tíži anémie nebo neuropatie s tímto nedostatkem spojených.

Jestliže je pacient s nedostatkem vitamínu B12 nebo kyseliny listové léčen, pak výsledek s normální nebo zvýšenou hladinou při kontrolním vyšetření potvrzuje dobrou odpověď na léčbu.

Zvýšené hladiny vitamínu B12 nebo kyseliny listové se obvykle dále nesledují. Vysoká koncentrace vitamínu B12 v séru může někdy provázet leukémii nebo poruchu jaterních funkcí. Zvýšená koncentrace kyseliny listové se někdy objeví u pacientů s perniciózní anémii nebo u osob s vegetariánskou dietou

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?
Má-li pacient nedostatek jak vitamínu B12 tak i kyseliny listové současně a dostává pouze přídavky kyseliny listové, může to maskovat nedostatek vitamínu B12. Anémie, která byla vyvolaná nedostatkem obou vitamínů, se přitom může upravit, porucha periferních nervů však přetrvává.

Pro potvrzení diagnózy perniciózní anémie jako příčiny nedostatku vitamínu B12 býval dříve velmi často používán Schillingův test. Občas je stále ordinován, četnost jeho používání však výrazně klesá, protože test zahrnuje podání radioaktivního vitamínu B12 pacientovi. Byl v poslední době nahrazen vyšetřením protilátek proti vnitřnímu faktoru a protilátek proti sliznici žaludku.
Mezi léky, které mohou snižovat hladiny vitamínu B12 a kyseliny listové patří hormonální antikonceptiva, estrogeny, alkohol a některá antibiotika.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Může mne příliš vysoký příjem vitamínu B12 nebo kyseliny listové poškodit?
2. Je rozdíl mezi folátem a kyselinou listovou?

1. Může m ne příliš vysoký příjem vitamínu B12 nebo kyseliny listové poškodit?
Obvykle ne. Protože jak vitamín B12 tak kyselina listová jsou rozpustné ve vodě, organismus se jejich nadbytku snadno zbaví vyloučením do moči.

2. Je rozdíl m ez i folátem a kyselinou listovou?
Ne, oba pojmy znamenají totéž.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.