AFP – nádorový marker

Co je vyšetřováno?
AFP je protein tvořený fetální tkání (zejména játry) a nádory. Zvýšení AFP je velmi často u pacientů s hepatocelulárním karcinomem (nádor jater). Zvýšení také nacházíme u části pacientů s nádory varlat a vaječníků.

AFP se vyskytuje v několika různých formách. Nejčastěji je vyšetřován celkový AFP, který zahrnuje všechny formy AFP a který je základním testem. Jedna z variant se jmenuje L3, která se váže částečně na protein Lens culinaris agglutinin.

Zvýšený poměr AFP-L3 je spojen s rizikem vzniku hepatocelulárního karcinomu, jeho horší prognózou a agresivnějším průběhem. Tento test se pomalu rozšiřuje v USA a Japonsku.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
AFP se využívá při diagnostice a monitoraci některých nádorů jater, varlat a vaječníků. Pacienti s chronickým postižením jater jako je cirhóza nebo chronická hepatitida B či C mají být pravidelně vyšetřováni vzhledem k riziku vzniku hepatocelulárního karcinomu. Lékař provádí vyšetření AFP spolu se zobrazovacími vyšetřeními, a tak může včas rozpoznat jaterní nádor v časných a lépe léčitelných stádiích. Vyšetření AFP-L3 může v budoucnu určit riziko vzniku hepatoceluárního karcinomu u pacientů s chronickým jaterním onemocněním

U pacientů s diagnostikovaným hepatocelulárním karcinomem a některých dalších nádorů je AFP vyšetřováno pravidelně a pomáhá sledovat průběh léčby a onemocnění.

Kdy je vyšetření požadováno?
Váš lékař provádí vyšetření AFP:

• při podezření na jaterní nádor nebo některé nádory varlat a vaječníků
• při monitorování pacientů s chronickým jaterním onemocněním k včasnému odhalení možného nádoru jater
• pro monitoraci účinnosti léčby nádoru jater, varlat nebo ovárií

Vyšetření AFP-L3 bude pravděpodobně využíváno v budoucnosti pro stanovení rizika vzniku hepatoceluárního karcinomu u pacientů s chronickým jaterním poškozením.

Co výsledek vyšetření znamená?
Zvýšení AFP může svědčit pro nádor jater, nádor varlat nebo ovárií, jaterní cirhózu, hepatitidu nebo některý další nádor (žaludek, tlusté střevo, plíce, prsa, lymfomy). Zvýšené hodnoty nacházíme u pacientů s chronickým onemocněním jater jako je hepatitida a cirhóza. U těchto pacientů není důležitá absolutní hodnota AFP, ale především dynamika změn – zvyšování.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Vyšší hodnota AFP znamená větší nádoru. Pokles AFP signalizuje úspěšnou odezvu organismu na protinádorovou léčbu. Pokud nedochází k návratu k fyziologickým hodnotám přibližně jeden měsíc po ukončení terapie, může to znamenat přetrvávání nádorových buněk v organismu.
Zvýšení AFP neznamená vždy přítomnost nádoru nebo vznik nádoru. Vyšetření AFP není diagnostický test, ale jeden z ukazatelů a vždy při podezření musí být doplněn o vyšetření zobrazovacími technikami. Vlastní vyšetření podá lékaři užitečnou informaci, ale není to specifický a senzitivní test, jak si lékaři přejí. Toto vyšetření není určeno pro screening celé populace.
AFP není jen nádorový marker, ale slouží při vyšetřování rizika vzniku Downova syndromu nebo rozštěpu neurální trubice ve 2. trimestru těhotenství. AFP je tvořen plodem, a tak je fyziologicky zvýšen u těhotných a novorozenců.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1.Jaké jsou rizikové faktory vzniku hepatocelulárního karcinomu?
2. Pokud mám vyšetřeno AFP, je vhodné provést další vyšetření?

1. Jaké jsou rizikové faktory vzniku hepatocelulárního karcinomu?
Tento nádor se vyskytuje o osob, které mají jaterní cirhózu, která často vzniká v důsledku chronické infekce jater virem hepatitidy B a hepatitidy C. Konzumace alkoholu také zvyšuje riziko vzniku cirhózy. Některé vrozené poruchy jako třeba hemochromatóza (hromadění železa v organismu) také může způsobit cirhózu a následně hepatocelulární karcinom.

2. Pokud mám vyšetření AFP normální/abnormální je vhodné provést další vyšetření?
Pokud máte chronické jaterní onemocnění může zvýšená hladina AFP být vyvolána pouze tímto poškozením. Pokud však začne rychle stoupat je nutné provést další jaterní vyšetření – ultrazvukové vyšetření, CT vyšetření event.vyšetření magnetickou resonancí, které mohou odhalit či vyloučit jaterní nádor.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.