Androstendion

Co je vyšetřováno?

Androstendion je androgen, jeden z několika mužských pohlavních hormonů, který zodpovídá za rozvoj pohlavní diferenciace mužů a žen a rozvoj sekundárních pohlavních znaků u mužů (hluboký hlas, růst vousů aj.). Přestože je považován za mužský pohlavní hormon, je obsažen v krvi mužů I žen a v organismu z něj mohou vznikat mnohem účinnější androgeny, jako je např. testosteron, nebo může být přeměněn na ženské pohlavní hormony estrogeny. Toto vyšetření stanovuje hladinu androstendionu v krvi.

Androstendion ve vaječnících u žen a ve varlatech u mužů; u obou pohlaví se vytváří v kůře nadledvin. Tvorba androstendionu je stimulována hypofyzárním adrenokortikotropním hormonem (ACTH). Hladina adrostendionu v krvi se v průběhu dne mění (podléhá dennímu rytmu), u žen se navíc mění během menstruačního cyklu. Díky svému původu může androstendion sloužit jako ukazatel funkce kůry nadledvin, tvorby androgenů a funkce vaječníků a varlat. Stanovení androstendionu se často provádí až na základě abnormálních výsledků jiných vyšetření, jako je stanovení testosteronu nebo 17-hydroxyprogesteronu.

Vysoká hladina androstendionu a dalších androgenů může u dětí vést ke rozvoji zevních pohlavních orgánů, které nejsou jasně mužské ani ženské, k nadměrnému ochlupení (hirsutismu) a abnormální menstruační periodě u dívek či předčasné pubertě u chlapců.

Nádory kůry nadledvin, nádory produkující ACTH a adrenální hyperplazie mohou vést k nadprodukci androstendionu. Zatímco zvýšené hladiny se nemusí u dospělých mužů projevit, u žen mohou vést k mužskému vzhledu (virilizace) a k chybění menstruace (amenorea).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Vzorek krve se získá jehlou ze žíly na paži.

Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?

U menstruujících žen se odebírá vzorek týden před menstruací nebo týden po ní; může být určen i jiný čas odběru vzorku.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Androstendion je využíván pro zhodnocení funkce kůry nadledvin a vaječníků nebo varlat, stejně tak jako k posouzení produkce hormonů majících vztah k rozvoji mužských pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků (androgenů). Nejčastěji je užíván k posouzení příčiny příznaků nadbytku androgenů u žen, které mají zvýšenou hladinu testosteronu, spolu s několika dalšími laboratorními testy, určenými k tomuto účelu.

Hladiny androstendionu mohou být užity:

• ke zhodnocení funkce kůry nadledvin a k rozlišení mezi stavy, kdy je nadměrná sekrece androgenů vyvolána onemocněním nadledvin od stavů, kdy je její příčinou onemocnění vaječníků či varlat, jestliže jsou výsledky stanovení DHEASa testosteronu abnormální;
• jako pomocný ukazatel při diagnostice nádorů kůry nadledvin či nádorů mimo nadledviny, které produkují ACTH(ektopická sekrece) a odlišit tyto stavy od nádorů vaječníků a varlat;
• při diagnostice kongenitální adrenální hyperplazie (CAH)a monitorování její léčby, jako doplněk k vyšetření hladin testosteronu a 17-hydroxyprogesteronu;
• jako pomoc při diagnostice syndromu polycystických ovarií (PCOS)a k vyloučení dalších příčin neplodnosti, chybění menstruace (amenorea) a nadměrného ochlupení těla a ve tváři (hirsutismus) u žen, které mají abnormální hladiny DHEAS, testosteronu a dalších hormonů jako FSH, LH, prolaktinu a estrogenů;
• k diagnostice příčin mužského vzhledu (virilizace) u mladých dívek a předčasného nástupu puberty u mladých chlapců;
• jako pomoc při určení příčiny pozdního nástupu puberty a při podezření na poruchu funkce vaječníků a varlat.

Kdy je vyšetření požadováno?

Stanovení androstendionu může být ordinováno, spolu s dalšími hormony, kdykoli je podezření na nadměrnou (nebo vzácněji nedostatečnou) tvorbu androgenů a/nebo jestliže lékař chce zhodnotit funkci kůry nadledvin, vaječníků nebo varlat.

Stanovení může být požadováno malých děvčat, kdy jejich zevní pohlavní orgány nejsou čistě ženské nebo kde se u mladé dívky mužské rysy, které mohou být způsobeny kongenitální adrenální hyperplazií či jiným stavem s nadbytkem androgenů.

Hladina androstendionu může být měřena u mladých chlapců se známkami předčasné puberty – při růstu penisu, nadměrném rozvoji svalů, pubického ochlupení a/nebo hlubokého hlasu značně před věkem normální puberty. Stanovení může být ordinováno i tehdy, jestliže se nástup puberty opožďuje.

Může být měřen neplodných žen nebo u žen s různým stupněm příznaků jako:

• hlubší hlas
• akne
• nadměrné ochlupení těla nebo ve tváři
• nepravidelná menstruace
• mužský typ plešatosti
• zvýšený rozvoj svalstva

Androstendion se stanovuje v pravidelných intervalech při monitorování léčby glukokortikoidy u kongenitální adrenální hyperplazie.

Co výsledek vyšetření znamená?

Normální hladina androstendionu, spolu s normální hladinou ostatních androgenů a normálními dalšími testy nadledvin mohou ukazovat, že kůra nadledvin funguje normálně. Nicméně hladina androstendionu může bát normální i zvýšená u nádorů kůry nadledvin, včetně nádorů zhoubných, v závislosti na hormonech, které nádor vylučuje. U nemocných se syndromem polycystických ovarií může být androstendion zvýšený, ale může být i normální, neboť tato porucha je obvykle vázána na produkci androgenů ve vaječníku (primárně testosteronu).

Zvýšená hladina androstendionu ukazuje na jeho zvýšenou produkci v nadledvinách, vaječnících či varlatech. Malé kolísání koncentrace je obvykle normální. Zvýšená hladina může ukazovat na nádor kůry nadledvin, včetně nádoru zhoubného, adrenální hyperplazii nebo kongenitální adrenální hyperplazii (CAH). Zvýšená hladina neumožňuje rozpoznat jednotlivé příčiny; obvykle jsou třeba další vyšetření, aby se určila příčina a tedy stanovila vlastní diagnóza.

Nízká hladina androstendionu může být způsobena poruchou funkce kůry nadledvin, nedostatečností kůry nadledvinnebo selháním vaječníků či varlat.

U osob s KAH léčených glukokortikoidy ukazují normální hladiny androstendionu, že léčba účinně potlačuje nadbytečnou produkci androgenů, zatímco zvýšené hodnoty ukazují na nutnost úpravy léčby.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Léky jako klomifen, levonorgestrel, kortikotropin a metyrapon mohou zvyšovat koncentraci androstendionu, zatímco kortikosteroidy jako např. dexametazon mohou jeho hladinu snižovat. Stanovení androstendionu se neužívá pro monitorování této léčby.

Jeli ke stanovení androstendionu užita radioimunoanalýza, může užití radioizotopů při scintigrafii týden před laboratorním vyšetřením ovlivnit jeho výsledky.

Koncentrace androstendionu se zvyšují u chlapců v pubertě, asi dva roky před významným vzestupem hladiny testosteronu. Stanovení androstendionu se obvykle pro monitorování těchto procesů neužívá.

Androstendion z kůry nadledvin je hlavním zdrojem androgenů u postmenopauzálních žen.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Projeví se zvýšená hladina androstendionu vždy klinickými příznaky?

Ne nezbytně. Druh a tíže příznaků jsou u různých osob různé a mění se I s věkem. Dospělí muži mají již rozvinuté mužské sekundární pohlavní znaky, proto často nemají známky zvýšené tvorby androstendionu.

2. Měla by se hladina androstendionu provést u každého?

Nejedná se o rutinní test. Nemáte-li příznaky nadbytku či nedostatku androgenů, stanovení androstendionu nepotřebujete.

3. Užívá se test z jiných důvodů než při onemocnění kůry nadledvin, vaječníků či varlat?

Ano, hladina androstendionu může být užita jako součást antidopingových testů ve sportu. Androstendion někdy užívají atleti jako drogu zvyšující výkon. Tělo ho přeměňuje na anabolické steroidy (syntetická obdoba testosteronu). Cílem tohoto užívání je podpořit tvorbu svalů, ale jako u ostatních anabolických steroidů může androstendion negativně ovlivnit růst kostí, poškodit srdce a v některých případech I játra.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.