17-Hydroxyprogesteron

Co je vyšetřováno?
Při vyšetření se měří koncentrace 17-hydroxyprogesteronu (17-OHP) v krvi. 17-OHP je prekurzor kortizonu, tj. látka, kterou tělo využívá pro tvorbu kortizonu. Kortizon je hormon tvořený v kůře nadledvin, který pomáhá štěpit bílkoviny, glukózu a lipidy, udržuje krevní tlak a reguluje imunitní systém. Tvorba kortizolu je podporována adrenokortikotropním hormonem (ACTH), který vzniká v hypofýze (podvěsku mozkovém). Koncentrace kortizonu v krvi se během dne mění; vrcholu dosahuje obvykle v 8 h ráno, nejnižší hodnotu má večer. Jeho hladiny se zvyšují v nemoci a při stresu.

Pro tvorbu kortizonu je třeba několik enzymů. Jestliže jeden nebo více enzymů chybí nebo má porušenou funkci, vzniká nedostatečné množství kortizolu a v krvi se hromadí jeho prekurzory, např. 17-OHP. Kůre nadledvin, užívá přebytek 17-OHP k tvorbě androgenů, mužských pohlavních hormonů. Nadbytek androgenů způsobuje virilizaci, rozvoj mužských pohlavních znaků, jak u chlapců, tak i u dívek. Tento dědičný nedostatek enzymů a z toho vznikající nadbytek androgenů vede k rozvoji skupiny příznaků, zvaných kongenitální adrenální hyperplazie (CAH). Nejčastější příčinou CAH je chybění enzymu 21-hydroxylázy, vyskytuje se asi v 90 % případů CAH. CAH je dědičné onemocnění a může mít těžkou či mírnou formu.

Následující schéma ukazuje změny tvorby hormonů u nejčastější formy CAH, způsobené chyběním enzymu21-hydroxylázy:

V kůře nadledvin je cholesterol přeměňován na pregnenolon a následně působením několika enzymů na hormony aldosteron, kortizol a androgeny (DHEA = dehydroepiandrosteron a androstendion). Chybění enzymu 21-hydroxylázy vede ke snížení tvorby aldosteronu a kortizolu (červeně), zatímco koncentrace dalších hormonů (modře) stoupá. Mezi ně patří i androgeny. Chybění 21-hydroxylázyje dědičné a je nejčastější příčinou kongenitální adrenální hyperplazie (CAH).

U nejzávažnější formy CAH může těžký deficit 21-hydroxylázy a následný nadbytek androgenů způsobit, že se děvčátka rodí s nejednoznačně vyvinutými genitáliemi a zprvu je obtížné rozhodnout, zda se jedná a děvčátko či chlapce. Chlapci s touto poruchou se při narození jeví normální, ale v časném dětství se u nich začínají rozvíjet druhotné pohlavní znaky. U žen se během dětství a dospívání může objevit hirsutismus, nepravidelná menstruace a další známky virilizace. Až 75 % osob postižených deficitem 21-hydroxylázy může vytvářet méně aldosteronu, hormonu kůry nadledvin, který v těle zadržuje sůl. To může vést k život ohrožující krizi ze ztráty soli u novorozenců obou pohlaví, kteří ztrácejí do moči velké množství tekutin a soli. Postižení mají v krvi nízkou hladinu sodíku (hyponatémii), vysokou hladinu draslíku (hyperkalémii), sníženou hladinu aldosteronu a zvýšenou plazmatickou aktivitu reninu. Tato těžká, naštěstí méně obvyklá forma je nejčastěji odhalena brzy po narození během novorozeneckého screeningu nebo během časného dětství.

Mírnější, častější forma tohoto onemocnění mívá jen částečný nedostatek enzymu. Tento typ, někdy nazývaný CAH s pozdním nástupem příznaků nebo atypická CAH, může mír příznaky, které se začínají objevovat kdykoliv během dětství, dospívání či dokonce v dospělosti. Příznaky mohou být neurčité, mohou se rozvíjet pomalu a liší se u jednotlivých postižených osob. Přestože tato forma CAH neohrožuje postižené na životě, může vyvolat potíže s růstem, rozvojem a pubertou u dětí a v dospělosti může vést k infertilitě (neplodnosti).

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je odebrán jehlou ze žíly, obvykle na paži, nebo z vpichu do patičky novorozence.

Je třeba nějaká příprava, aby se zajistila kvalita vzorku?
Žádná příprava není nutná, může být však požadován odběr brzy ráno. Lékař může rovněž požadovat odběr krve u ženy v určitou dobu jejího menstruačního cyklu.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je vyšetření využíváno?

Screening

Stanovení 17-hydroxyprogesteronu (17-OHP) je rutinně požadováno jako součást novorozeneckého screeningu s cílem odhalit kongenitální adrenální hyperplazii (CAH), skupinu dědičných poruch, způsobených mutací specifických genů a spojených s chyběním enzymů, které mají vztah k tvorbě kortizolu. Asi 90 % případů CAH je způsobeno mutací genu CYP21A2, což vede k chybění 21-hydroxylázy a nahromadění 17-OHP v krvi.

Až 75 % novorozenců postižených chyběním 21-hydroxylázy tvoří také méně aldosteronu, hormonu, který zadržuje v organismu sůl. Ztráta přílišného množství tekutin a soli močí může vést k život ohrožující adrenální krizi, zvané krize ze ztráty soli.

Stanovení 17-OHP může být užito pro screening CAH u starších dětí a dospělých dříve jež se objeví symptomy onemocnění, tedy u ještě bezpříznakových osob.

Stanovení 17-OHP může být užito pro screening CAH před objevením se příznaků onemocnění nebo k potvrzení diagnózy u osob s vyvinutými příznaky. Novorozenecký screening je tak citlivý, že se může vyskytnout určitý počet falešně pozitivních výsledků. Pozitivní screeningové vyšetření na 17-OHP by mělo být opakováno nebo lze užít jiná vyšetření, jako je androstendion a testosteron. V případě patologického výsledku vyšetření 17-OHP může být požadován stimulační test s ACTH jako následné vyšetření. K detekci mutace genu CYP21A2, která je nejčastější příčinou onemocnění, mohou být užity molekulárně biologické metody. Vyšetření karyotypu může být požadováno jako další následný test k odhalení chromozomálních poruch a k určení pohlaví novorozence. Dále může být u postižených vyšetřena hladina sodíku a draslíku v krvi.

Diagnostika

Vyšetření 17-OHP v krvi může rovněž pomoci diagnostikovat CAH u starších dětí a dospělých, kteří mohou mít mírnější formu onemocnění s pozdějším nástupem příznaků.

Sledování průběhu onemocnění

Je-li u někoho diagnostikováno chybění 21-hydroxylázy, léčba spočívá v potlačení tvorby ACTH a v náhradě chybějícího kortizonu podáváním glukokortikoidů. Pomocí vyšetření 17-OHP v pravidelných intervalech může být sledována účinnost léčby.

Vyloučení diagnózy CAH

Vyšetření 17-OHP může být někdy užito spolu se stanovením jiných hormonů s cílem vyloučit CAH u osob, které mají podobné příznaky, jako je hirsutismus a nepravidelná menstruace. Patří sem ženy s podezřením na syndrom polycystických ovarií (PCOS) a infertilitou, vzácněji osoby s podezřením na karcinom nadledvin a ovarií.

Kdy je vyšetření požadováno?
Vyšetření 17-OHP je požadováno rutinně jako součást novorozeneckého screeningu a může být opakováno, najdou-li se při screeningu zvýšené hodnoty a je třeba je potvrdit. Stanovení 17-OHP je rovněž požadováno, kdykoliv má dítě známky nedostatečnosti nadledvin nebo prodělalo krizi ze ztráty soli.

Tyto příznaky mohou zahrnovat:

• apatii, ztrátu energie
• nechutenství
• dehydrataci
• nízký krevní tlak

Novorozenec s CAH může mít rovněž nejednoznačně vyvinuté genitálie, známky virilizace, akne a pubické ochlupení.

Vyšetření může být někdy požadováno u starších dětí nebo u dospělých, je-li podezření na mírnou formu CAH s pozdním nástupem příznaků.

Stanovení 17-OHP může být provedeno rovněž u dívek a žen s příznaky jako:

• hirsutismus
• ztráta nebo nepravidelná menstruace
• virilizace
• infertilita

Příznaky CAH u žen jsou často velmi podobné těm, které doprovázejí syndrom polycystických ovarií.

Chlapci nebo muži mohou mít:

• předčasnou pubertu
• infertilitu

Bylo-li u osoby potvrzeno chybění 21-hydroxylázy, může být vyšetření 17-OHP požadováno opakovaně s cílem monitorovat účinnost léčby.

Co výsledek vyšetření znamená?
Má-li novorozenec nebo kojenec významně zvýšenou koncentraci 17-OHP, je pravděpodobné, že má CAH. Při mírně zvýšených hladinách se může jednat o méně závažný případ CAH, může chybě 11-beta-hydroxyláza (defekt jiného enzymu, který může být spojený s CAH) nebo se může jednat o falešnou pozitivitu testu.

Normální hodnota 17-OHP znamená, že přítomnost CAH následkem chybění 21-hydroxylázy je nepravděpodobná. Nízké nebo snižující se koncentrace u osoby s CAH ukazují dobrou dopověď na léčbu. Vysoké nebo zvyšující se koncentrace mohou znamenat, že je třeba léčbu změnit.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Nedonošení novorozenci mají často zvýšenou hodnotu 17-OHP. Je pak třeba zopakovat novorozenecký screening později.

Vzácně může být koncentrace 17-OHP stanovena prenatálně v plodové vodě s cílem odhalit a léčit CAH plodu během těhotenství.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohu mít CAH, jestliže při genetickém vyšetření nebyla nalezena mutace genu CYP21A2?

Ano. Vyšetření odhalí nejčastější mutaci, ale nezjistí vzácné mutace. Jestliže ve vaší rodině byla nalezena specifická mutace, měl(a) byste být testován(a) na její přítomnost. Jinými slovy, vyšetření rozpozná jen CAH způsobenou chyběním 21-hydroxylázy. Ostatní, méně časté typy CAH nejsou způsobeny mutací genu CYP21A2.

2. Měl(a) bych říci svému lékaři, že mám CAH?

Ano, je velmi důležité, aby o tom váš lékař věděl. Většina osob s CAH vyžaduje pravidelné podávání jednoho nebo více hormonů a sledování léčby.

3. Mám-li já nebo mé dítě CAH, je třeba vyšetřit rodinné příslušníky?

Měl(a) byste o tom promluvit se svým lékařem či genetikem. Protože CAH se dědí autosomálně recesivně, musí mít postižený gen oba rodiče, aby dítě onemocnělo touto chorobou.Jsou-li oba rodiče přenašeči onemocnění, má každé jejich dítě 25% šanci, že onemocní.

4. Může být 17-hydroxyprogestron stanoven v ordinaci praktického lékaře?

Ne, vyšetření vyžaduje speciální přístrojové vybavení a neprovádí se ani ve všech laboratořích. Někdy je třeba vzorek poslat do centrální laboratoře, a výsledek je k dispozici až za několik dnů či týdnů

5. Jak může lékař stanovt pohleví dítěte, jehož pohlevní orgány nejsou jasně mužské ani ženské?

Je třeba provést stanovení karyotypu (vyšetření chromosomů), které určí, zda vaše dítě má pohlavní chromosomy XX (ženské) či XY (mužské).

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.