CK-MB

Co je vyšetřováno?
CK-MB je jeden ze tří samostatných forem enzymu kreatinkinázy (CK).
Většina CK-MB se nachází v srdečním svalu. Zvyšuje se když vznikne poškození svalových buněk srdce.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek krve je získán ze žíly a paži.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.

Jak je vyšetření využíváno?
Hodnota CK-MB se spolu s celkovou CK stanovuje u osob, které mají bolest na hrudníku k určení zda prodělali srdeční infarkt. Zatímco vysoká hodnota celkové CK může ukazovat na poškození srdečního svalu nebo svalů kosterních, pomáhá CK-MB rozlišit mezi těmito dvěma zdroji. Jestliže Váš lékař myslí, že jste prodělali srdeční infarkt a podá Vám lék na rozpouštění krevní sraženiny, může hodnota CK-MB pomoci napovědět jestli lék působí. Jestliže se krevní sraženina (trombus) rozpouští má CK-MB tendenci se zvyšovat a klesat rychleji. Opakovaným měřením CK-MB lze obvykle zjistit zda byl lék účinný.

Kdy je vyšetření požadováno?
CK-MB je obvykle spolu s celkovou CK ordinováno u osob s bolestí na hrudníku ke zjištění, jestli je bolest srdečního původu. Může být také požadováno u osob s vysokou hodnotou CK k určení, jestli se jedná o poškození srdečního svalu nebo kosterních svalů.

Co výsledek vyšetření znamená?
POZNÁMKA: Pro tento test nejsou k dispozici standardní referenční meze. Vzhledem k tomu, že referenční hodnoty jsou závislé na mnoha faktorech včetně věku, pohlaví, vzorku populace a použité metodě, může mít číselná hodnota výsledku různý význam v různých laboratořích. Váš laboratorní nález musí obsahovat referenční meze laboratoře

Jestliže je hodnoty CK-MB zvýšená a poměr CK-MB k celké CK (relativní index) je větší než 2,5-3,0 je pravděpodobné poškození srdce. Vysoká hodnota celkové CK s relativním indexem pod touto hodnotou svědčí pro poškození kosterních svalů.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením.
Závažné poranění kosterních svalů může být dostatečně významné pro zvýšení hodnoty CK-MB nad normál, ale toto poranění obvykle nezpůsobuje vysoký relativní index. Jestliže má Váš lékař podezření na poškození srdečního svalu i kosterních svalů je pro potvrzení srdeční příhody přesnější stanovení troponinu.

Osoby, které mají potíže s dýcháním musí více používat svaly hrudníku. Tyto svaly obsahují více CK-MB než ostatní svaly, což může zvyšovat hodnotu CK-MB v krvi.

Osoby, jejichž ledviny selhaly mohou mít rovněž vysokou hodnotu CK-MB aniž by měly srdeční infarkt.Vzácně mohou zvýšit CK-MB chronické svalové choroby, nízká hladina hormonů štítné žlázy a abuzus alkoholu s podobným obrazem, který provází srdeční příhodu.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Co znamená srdeční infarkt?
2. Znamená to, že mám srdeční infarkt, když mám bolest na hrudníku?
3. Jaké jsou další testy na srdeční infarkt?
4. Co dělat když si nejsem jist jestli mám srdeční infarkt?

1. Co znamená srdeční infarkt?
Srdeční infarkt znamená, zánik některých svalových vláken v srdci. Nejčastěji začíná silným tlakem nebo bolestí na hrudníku, často vyzařující do krku nebo do levé paže. Můžete těžko popadat dech, pociťovat slabost a studeně se potit.

Srdeční infarkt obvykle vzniká jestliže se uzavře jedna z cév (zvané koronární tepny), která přivádí krev do srdečního svalu. To se obvykle stane, když se vytvoří krevní sraženina (trombus) v arterii, která je již částečně zúžená. Částečný uzávěr, který vzniká postupně v průběhu mnoha let, je většinou způsoben ukládáním tuku ve stěně cévy (to se nazývá kornatěním tepen-lékařký termín ateroskleróza).

2. Znamená to, že mám srdeční infarkt, když mám bolest na hrudníku?
Bolest na hrudníku může způsobit mnoho jiných příčin, proto není vždy možné z charakteru bolesti určit zda máte nebo nemáte srdeční infarkt. Mnoho lidí pociťuje bolest na hrudníku vlivem stažení hrudních svalů a bolest na hrudníku může provázet i některá onemocnění plic. Bolest na hrudníku může být varující signál kornatění koronárních tepen (ischemická choroba srdeční; ICHS). Bolest na hrudníku pozorovaná při cvičení, těžké práci nebo při stresu, trvající několik minut a mizící v klidu se nazývá anginózní bolest (angina pectoris). Jestliže bolest trvá déle než několik minut, zvláště když se objeví v klidu, neprodleně požádejte o lékařskou pomoc.

3. Jaké jsou další testy na srdeční infarkt?
Lékaři mohou použít více jako jeden test k určení, zda osoba s bolestí na hrudníku má srdeční infarkt. Troponin je všeobecně považován za nejpřesnější test. Rovněž CK-MB je vysoce přesný test ke zjištění poškození srdce, zvláště když chybí ostatní příznaky srdečního infarktu. Myoglobin a kreatinkináza se zvyšují téměř vždy u pacientů se srdečním infarktem, ale jsou to méně specifické testy – jejich zvýšení mohou způsobit i jiné stavy.

4. Co dělat když si nejsem jist jestli mám srdeční infarkt?
Jestliže máte prolongovanou bolest na hrudníku, zvláště pokud nepomine v klidu, nebo když Vám bylo řečeno, že máte anginu pektoris a léky, které Vám byly předepsány nepřináší úlevu-neprodleně požádat o lékařskou pomoc. Mnoho lidí, kteří měli srdeční infarkt zemřelo aniž by se pokusili zavolat rychlou záchrannou pomoc (RZP) nebo dosáhlo lékařské pohotovosti.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.