Feritin

Co je vyšetřováno?
Feritin je protein v buňkách skladující železo pro pozdější využití organismem. Malé množství feritinu uvolněného do krve odráží celkové množství uskladněného železa. Železo je také uskladněno ve formě hemosiderinu – komplex železa, proteinů a dalších složek. Železo a hemosiderin jsou primárně přítomny v játrech, ale také v kostní dřeni, slezině a ve svalech. U zdravého člověka je většina železa uskladněna ve formě feritinu (u mužů přibližně 70 % a u žen 80 %) a pouze malé množství ve formě hemosiderinu. Feritin a hemosiderin jsou přítomny především v játrech, ale i v kostní dřeni, slezině a kosterních svalech.

Při ztrátě železa z organismu dochází před vznikem deficitu nejdříve k vyčerpávání zásob železa; hladina feritinu v krvi klesá. To může být způsobeno nedostatečným příjmem železa, poruchou jeho absorpce v tenkém střevě, zvýšenou potřebou železa (např. v těhotenství) nebo u stavů vedoucích k chronické ztrátě krve.

Zásoby železa a hladiny feritinu stoupají, jestliže se vstřebává více železa, než organismus potřebuje. Dlouhodobě zvýšená absorpce železa vede k ukládání jeho sloučenin ve tkáních a orgánech a může vést k poruše jejich fukce či až k selhání. Tak je tomu např. při hemochromatóze, dedičné chorobě, při které se vstřebává příliš mnoho železa i při jeho normálním množství v potravě.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Krev je odebrána ze žíly na paži pacienta. Dává se přednost krvi odebrané ráno.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
Koncentrace feritinu v séruodráží zásoby železa pro budoucí využití v případě potřeby. Stanovení je většinou prováděno současně se stanovením hladiny železa v séru a vazebné kapacity séra pro železo. Feritin je nejlepším ukazatelem pro stanovení deficitu a nadbytku železa v séru.

Kdy je vyšetření požadováno?
Hladinu feritinu je vhodné stanovit v případě, kdy krevní obrazindikuje nízkou hladinu hemoglobinua hematokritua pokud jsou erytrocyty mikrotické a hypochronické. V tomto případě je deficit železa možnou příčinou anémie. Stanovení feritinu a ostatních analytů souvisejících s hladinou železa je vhodné provést pro potvrzení diagnózy.
Stanovení může požadovat lékař také v případě podezření na nadbytek železa, což může být způsobeno hemochromatózou nebo hemosiderózou.

Co výsledek vyšetření znamená?
Hladina feritinu je často hodnocena spolu s dalšími testy, ukazujícími metabolismus železa. Přehled změn těchto vyšetření u různých poruch metabolismu železa ukazuje následující tabulka:

↑ = hladina zvýšená; ↓ = hladina snížená; n = hladina normální

Hladina feritinu je nízká u pacientů s deficitem železa.
Vysoká hladina feritinu je u osob s hemochromatózou, což je genetická choroba, při které je absorbováno velké množství železa. Zvýšené koncentrace feritinu mohou být také u pacientů se zánětem, onemocněním jater, některým typem rakoviny a u pacientů po opakované transfúzi.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Feritin se běžně nachází především v buňkách, pouze malé množství je přítomno v krvi. Při poškození orgánůobsahujících feritin (játra, slezina, kostní dřeň) dochází k výraznému zvýšení jeho hladiny v séru.
Hladina feritinu může být také ukazatelem onemocnění jater, chronické infekce, rakoviny nebo autoimunitního onemocnění (které je spojováno s poškozením orgánů).

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mám normální hladinu železa, ale příliš nízký feritin. Co to znamená?
2. Přívod železa v potravě nebo doplňcích stravy mi zvedne hladinu železa; stoupne mi i koncentrace feritinu v krvi?
3. Které další stavy mohou ovlivnit hladiny feritinu?
4. Kdo potřebuje vitaminové doplňky s železem?
5. Dá se léčit předávkování železem?

1. Mám normální hladinu železa, ale příliš nízký feritin. Co to znamená?
Rozvoj anémie z nedostatku železa je postupný proces. Nedostáváli vaše tělo dost železa, nejprve využívá jeho zásoby ve tkáních (tj. feritin), a proto hladiny feritinu začínají klesat. Nedojde-li k úpravě, zásoby železa se vyčerpají, jak je využíváno k tvorbě červených krvinek. V počítečních fázích nedostatku železa mohou být jeho hladiny v krvi normální, zatímco zásoby železa, a proto i hladiny feritinu v krvi, již začínají klesat.

2. Přívodželeza v potravě nebo doplňcích stravy mi zvedne hladinu železa; stoupne mi i koncentrace feritinu v krvi?
Ano. Přívod železa zvedne jeho hladinu; přivádí-li se ho víc, než váš organismus potřebuje, začně se ukládat ve formě feritinu.

3. Které další stavy mohou ovlivnit hladiny feritinu?
Zvýšené hladiny se pozorují u alkoholiků, u akutní hepatitidy a infekcí.

4. Kdo potřebuje vitaminové doplňky s železem?
Vitaminové doplňky jsou doporučovány těhotným ženám a pacientům s nízkou hladinou sérového železa. Mladé ženy, které se stávají anemickými pro nedostatečný příjem železa ve stravě a/nebo pro nadměrné ztráty při menstruačním krvácení mohou rovněž vyžadovat doplňky stravy s železem. Před zahájením suplementace by měl být konzultován lékař, neboť příliš velký přívod železa může být škodlivý. Předávkování tabletami s železem může nastat především u dělí.

5. Dá se léčit předávkování železem?
Jedná-li se o přechodný stav, např. při předávkování doplňky stravy s železem, pomůže jejich vynechání. Jestliže se jedná o následek hemochromatózy nebo chronických onemocnění, je třeba léčba řízená lékařem. V těžkých případech je předepisován pravidelný odběr předepsaného množství krve, známý též jako terapeutická flebotomie.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2012.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.