Hematokrit

Co je vyšetřováno?
Krev se skládá z několika druhů krvinek - červených krvinek (erytrocytů), bílých krvinek (leukocytů) a krevních destiček (trombocytů), které jsou rozptýleny v tekuté složce krve zvané krevní plazma. Hematokrit určuje jaký poměr krve představují červené krvinky. Jedná se o podíl objemu erytrocytů v objemu celé krve. Hodnota je vyjádřena v procentech. Např. hodnota hematokritu 40% znamená 40 mililitrů červených krvinek ve 100 mililitrech krve.

Vyšetření hematokritu je poměrně rychlá a jednoduchá varianta, jak zhodnotit červené krvinky. Je často vyšetřován zároveň s hladinou hemoglobinu ale také v rámci vyšetření celého krevního obrazu. Je to vyšetření, které se často používá k povšechnému zhodnocení zdravotního stavu.

Červené krvinky jsou tvořeny v kostn&´ dřeni a po dosažení zralosti jsou uvolňovány do krevního oběhu. Obvykle tvoří zhruba 37-49% objemu krve. Erytrocyty obsahují hemoglobin, protein, který na sebe váže kyslík. Základní funkce erytrocytů je přenášet kyslík z plic do tkání a orgánů.Také přenáší malé množství oxidu uhličitého (vedlejšího produktu metabolismu) ze tkání a orgánů zpět do plic, kde je vyloučen. Kostní dřeň musí neustále tvořit nové červené krvinky, aby tak nahradila ty staré, rozpadlé nebo krvinky ztracené krvácením. Život erytrocytu trvá většinou 120 dnů. Je celá řada chorob, které mohou ovlivnit tvorbu erytrocytů, nebo délku jejich života nebo mohou způsobit závažné krvácení.

Hematokrit odráží počet i objem červených krvinek (MCV). V případě snížení velikosti červených krvinek bude hematokrit také snížena naopak. Všeobecně platí, že hematokrit stoupá, pokud stoupá počet erytrocytů. Že klesá, pokud klesá tvorba erytrocytů v kostní dřeni, stoupá množství rozpadajících se erytrocytů nebo dochází k jejich ztrátám krvácením. Pokud při vyšetření krevního obrazu zjistíme pokles hemoglobinu a hematokritu, znamená to přítomnost anémie. Je to stav, kdy tělo není schopno dostatečně zásobit tkáně a orgány kyslíkem a to se projevuje únavou a slabostí. Pokud je v kostní dřeni produkováno příliš erytrocytů (stoupá hematokrit), krev se může stát natolik hustou, že krevní proud se zpomalí a způsobí problémy.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je odebírán jehlou ze žíly na paži, nebo píchnutím do prstu, ucha. U dětí novorozencůje navíc možnost odebrat vzorek krve píchnutím do paty.

Poznámka: Pokud Vás, nebo vaše blízké podstoupení testu stresuje, způsobuje úzkostné stavy, doporučujeme přečíst si následující články: Zvládání s testem bolesti, Nepohodlí a úzkost, Typy na krevní testy, Typy jako pomáhat dětem při lékařském vyšetření, Typy jak pomáhat seniorům při lékařském vyšetření.

Jiný článek, Následuj vzorek, poskytuje letmý pohled na odběr a zpracování krevního vzorku a jeho zpracování.

Je třeba nějaká příprava před vyšetřením, aby byla zachována kvalita vzorku?

Příprava není nutná.

Je nutná nějaká příprava?

Není.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření hematokritu se provádípři vyhledávání, stanovování diagnózy, nebo monitorování celé řady stavů a chorob, které mají vliv na podíl erytrocytů v krvi. Je často stanovován spolu s hladinou hemoglobinu jako rychlá a jednoduchá varianta, jak zhodnotit červené krvinky. Nebo jako součást vyšetření celého krevního obrazu - nedílné součásti vyšetření zdravotního stavu.

Vyšetření hematokritu se využívá k:

• Vyhledávání, stanovení diagnózy a tíže anémie (snížený počet erytrocytů, snížený hemoglobin, snížený hematokrit) nebo polycytémie/polyglobulie (zvýšený počet erytrocytů, zvýšený hemoglobin, zvýšený hematokrit)
• Mmonitorování účinnosti léčby anémie nebo polycytémie/polyglobulie a jiných chorob, které mají vliv na tvorbu nebo délku života erytrocytů
• Hodnocení tíže dehydratace
• Pomáhá při rozhodování o nutnosti krevní transfuze, nebo jiné léčby v případech, kdy je anémiezávažná

Některé stavy ovlivňují tvorbu erytrocytů v kostní dřeni a mohou způsobit zvýšení nebo snížení počtu zralých erytrocytů v cirkulující krvi. Jiné zase mohou mít vliv na délku života erytrocytů v periferní krvi. Pokud je zvýšený rozpad erytrocytů (hemolýza) nebo ztráta (krvácení) a/nebo kostní dřeň není schopna vyrábět tolik červených krvinek kolik je potřeba, dojde se snížení celkového počtu erytrocytů, poklesu hematokritu a rozvoji anémie.

Vyšetření hematokritu sice může ukázat, že je nějaký problém s tvorbou a/nebo dobou přežití erytrocytů, ale není schopno určit příčinu. Tu je možno odhalit dalšími vyšetřeními, mezi které patří především kompletní krevní obraz, dále vyšetření nátěru periferní krve, retikulocytů, metabolismu železa, vitamínu B12 a kyseliny listové a v případě závažného stavu i vyšetření kostní dřeně.

Kdy je vyšetření požadováno?

Vyšetření hematokritu se standardně provádí jako součást krevního obrazu. Může však být vyšetřen i samostatně, nebo společně s hladinou hemoglobinu jako součást všeobecného vyšetření zdravotního stavu. Tyto testy jsou často indikovány, pokud má člověk klinické příznaky a projevy nemocí ovlivňujících erytrocyty, jako např. anémie a polycytémie/polyglobulie.

Mezi příznaky a projevy anémie patří:

• Slabost nebo únava
• Nedostatek energie
• Kolapsové stavy
• Bledost
• Dušnost

Mezi příznaky a projevy polycytémie patří:

• Poruchy vidění
• Točení hlavy, závratě
• Bolesti hlavy
• Zrudnutí obličeje
• Zvětšení sleziny

Vyšetření hematokritu se někdy provádí, pokud má někdo klinické příznaky a projevy těžké dehydratace, jako extrémní žízeň, suchost v ústech a jiných sliznic, nedostatečnou tvorbu potu a moči.

Může se vyšetřovat opakovaně, někdy i v pravidelných intervalech ke stanovení účinnosti léčby u osob s prokázanou krvácivou chorobou, chronickou anémií nebo polycytémií/polyglobulií. Může být rutinní součástí sledování pacientů léčených pro zhoubné nádorové onemocnění, protože onkologická léčba je známá svým negativním vlivem na kostní dřeň.

Co výsledek vyšetření znamená?

Červené krvinky obvykle tvoří zhruba 37-49% objemu krve.

Vyšetření hematokritu bývá součástí vyšetření krevního obrazu a výsledky je také nutno hodnotit v souvislosti s výsledky ostatních testů krevního obrazu - počtem červených krvinek, hemoglobinem, retikulocyty a/nebo dalšími parametry erytrocytu. Dále je nutno uvážit věk, pohlaví a rasu. Obecně řečeno, hematokrit odráží výsledky počtu červených krvinek a hemoglobinu.

Mezi příčiny snížení hematokritu patří:

• Nadměrný rozpad erytrocytů, např. hemolytická anémie - může být způsobena autoimunitními pochody, nebo vadou přímo červených krvinek. Může se jednat o hemoglobinopatii (např. srpkovitou anémii), nebo poruchou membrány erytrocytu (např. hereditární sférocytózu), nebo o poruchu enzymů erytrocytu (např. deficit G6PD)
• Snížená produkce hemoglobinu (např. talasémie)
• Akutní a chronické krvácení do zažívacího traktu (např. vředová choroba, polypóza, rakovina tlustého střeva), nebo z močového měchýře, dělohy (u žen, např. silné menstruační krvácení), nebo při závažném poranění
• Poruchy výživy jako nedostatek železa, kyseliny listové a vitamínu B12
• Poškození kostní dřeně např. toxiny, zářením, chemoterapií, infekcí nebo léky
• Selhání ledvin - závažná a chronická onemocnění ledvin vedou k nedostatečné produkci erytropoetinu; erytropoetin je hormon, který je tvořen ledvinami a jeho úkolem je stimulovat produkci červených krvinek v kostní dřeni
• Chronická zánětlivá onemocnění a stavy
• Onemocnění kostní dřeně jako např. aplastická anémie, myelodysplastický syndrom, nebo zhoubná nádorová onemocnění kostní dřeně jako je leukémie, lymfomy, mnohočetný myelom, nebo jiná zhoubná nádorová onemocněn&´ šířící se do kostní dřeně.

Mezi příčiny zvýšení hematokritu patří:

• Dehydratace - je nejčastější příčinou vysokého hematokritu. Jak klesá objem tekuté složky krve, uměle stoupá podíl červených krvinek. Po doplnění tekutin se hematokrit normalizuje.
• Polycytemia vera - vzácné onemocnění, kdy se tvoří nadměrné množství erytrocytů
• Plicní onemocnění - pokud plíce nejsou schopny dodat tělu dostatečné množství kyslíku, tělo se tento stav pokouší kompenzovat tvorbou více přenašečů kyslíku - červených krvinek
• Vrozené srdeční vady - některé vady, kdy je abnormální spojení mezi pravou a levou částí srdce. To vede k míchání okysličené a odkysličené krve a celkovému poklesu kyslíku v krvi. Tělo se tento stav pokouší kompenzovat tvorbou více přenašečů kyslíku - červených krvinek
• Nádory ledvin produkující nadbytek erytropoetinu
• Kouření
• Pobyt ve vysokých nadmořských výškách (jako kompenzace snížené koncentrace kyslíku ve vzduchu)
• Vrozené dispozice (změněná citlivost ke kyslíku, abnormální (vysoká) vazba hemoglobinu ke kyslíku)

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Transfúze krve podaná v nedávné době ovlivňuje výsledky vyšetření hematokritu.

Během těhotenství obvykle dochází k slabému poklesu hematokritu z důvodu zvýšení objemu plazmy (tekutá složka krve).

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mohu si provádět vyšetření hematokritu doma?
2. Má někdo zvýšené riziko abnormální hodnoty hematokritu?

1. Mohu si provádět vyšetření hematokritu doma?

Ne. Tento test vyžaduje přístrojové vybavení a školený laboratorní personál. Hematokrit je většinou stanovován automatickým analyzátorem krevních částic nepřímo (tj. je vypočítán z celkového počtu červených krvinek a MCV). Může být změřen přímo po centrifugaci krve v kapiláře, ale tato ruční metoda je méně běžná.

2. Má někdo zvýšené riziko abnormální hodnoty hematokritu?

Fertilní ženy (ženy v reprodukčním období) mají sklony mít nižší hodnoty hematokritu, než muži. Je to způsobeno ztrátou železa a krve během menstruace a zvýšenou potřebou železa během těhotenství. Lidé s chronickými nemocemi jako onemocnění ledvin, rakovina, HIV/AIDS, chronické infekce nebo autoimunitní onemocnění (např. revmatoidní artritida),Jiní, kteří mají vyšší riziko, že jim bude prokázán nízký hematokrit (anémie) jsou špatně se stravující lidé, lidé na dietách s nedostatečným obsahem železa a vitamínů, ale i lidé podstupující chirurgický zákrok, nebo těžce ranění. Lidé, kteří mají v rodině příbuzného s vrozenou anémií jako např. srpkovitou anémií nebo talasemií mají větší pravděpodobnost, že tuto chorobu mají také a tím i vyšší riziko anémie.

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde cituj&´, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

RODAK, B.F. Hematology: Clinical Principles and Applications, 3rd Ed., Edingurgh: Saunders Elsevier, 2007

PENKA, M., BULIKOVÁ, A. Neonkologická hematologie, Praha: Grada, 2009

PECKA,M. Laboratorní hematologie v přehledu III. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINDR, 2004

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.