HIV infekce

Cesty přenosu HIV

HIV se nejčastěji přenáší těmito cestami:

• Pohlavním stykem s infikovaným partnerem. Virus se může do těla dostat přes povrchové struktury vagíny, vulvy, penisu a konečníku nebo případně přes sliznice dutiny ústní při orálním sexu.
• Kontaktem s infikovanou krví. Před zahájením testování krve na přítomnost HIV infekce a před zavedením tepelného ošetřování krevních derivátů, jako je například faktor VIII a albumin, docházelo k přenosu HIV krevními transfúzemi nebo kontaminovanými krevními produkty. Díky testování dárců krve i tepelnému ošetřování krevních produktů je v současnosti riziko přenosu HIV touto cestou extrémně nízké.
• Sdílením jehel a stříkaček (například u intravenózních narkomanů), které mohou být kontaminovány krví osoby infikované HIV. Přenos na zdravotníky nebo zdravotníky na pacienta při náhodném poranění kontaminovanou jehlou nebo nástroji je vzácný.
• Přenos během těhotenství a při porodu. Přibližně u 1/4 a 1/3 neléčených HIV-pozitivních těhotných žen dojde k přenosu viru na jejich děti. K přenosu HIV může dojít i mateřským mlékem při kojení. Pokud matka během těhotenství dostává zidovudin (AZT), dojde ke značnému snížení rizika přenosu HIV na dítě. Pokud ošetřující lékař matku zajistí AZT a dítě je porozeno císařským řezem, riziko přenosu se sníží na 1 %.
• Pokud má pacient pohlavně přenosnou nákazu, jako je syfilis, genitální herpes, chlamydiová infekce, kapavka nebo bakteriální vaginóza, je vyšší riziko nákazy HIV při pohlavní styku s infikovaným partnerem.

 

Vyšetření

Laboratorní vyšetření pro diagnostiku a sledování HIV infekce

Při HIV infekci se využívá řada testů. Některé testy jsou založeny na detekci protilátek, které tělo vytváří jako odpověď na infekci virem, další testy prokazují bílkoviny, jež jsou součástí viru (např. antigen p24); jiné testy slouží ke stanovení aktuálního počtu kopií virové ribonukleové kyseliny (RNA) v mililitru krve (tímto testem se stanovuje tzv. virová nálož) nebo případně ke stanovení rezistence na antivirové léky. K rutinním vyšetřením také patří stanovení počtu a procenta imunitních buněk v krvi. Tyto buňky se nazývají CD4 lymfocyty a HIV je infikuje.

• Testování protilátek - využívá se pro diagnostiku HIV infekce.
• Stanovení proteinu p24 – používá se pro časnou detekci HIV infekce, pro sledování léčby infekce a její progrese i pro testování krevních derivátů na přítomnost HIV.
• Stanovení virové nálože - slouží pro rozhodnutí o zahájení léčby, pro sledování jejího účinku i progrese HIV infekce.
• Stanovení CD4 lymfocytů - využívá se pro rozhodnutí o zahájení protivirové léčby, pro sledování jejího efektu a pro monitorování progrese HIV infekce i stavu imunitního systému.
• Testování genotypové rezistence - je využíváno pro rozhodnutí, zda konkrétní kmen HIV je rezistentní k léčbě antivirotiky, nebo zda je nutné tuto terapii změnit.

Kdy jsou tyto testy ordinovány?

Jeden nebo několik těchto testů jsou ordinovány lékařem u osob, které byly exponovány HIV. Existují i tzv. rychlé testy, které umožňují odběr vzorku krve z prstu. Vzorek je odebírán ve specializovaných ambulancích AIDS center, zde je také odečten a pacient je o výsledku poučen. Tyto testy nejsou schváleny pro domácí použití. Další testy (uvedené nahoře) jsou poté ordinovány lékařem.

 

Příznaky AIDS

Řada pacientů, poté co se nakazí HIV, nemá žádné příznaky. U některých osob se za 1 až 2 měsíce po nákaze virem vyvinou chřipkové příznaky, které zahrnují horečku, bolest hlavy, únavu a zvětšení lymfatických uzlin (tj. orgánů imunitního systému, které lze jednoduše nahmatat na krku nebo v tříslech). Tyto příznaky většinou vymizí během týdne až měsíce a obvykle jsou mylně pokládány za projevy jiné virové infekce. V průběhu tohoto období jsou nakažené osoby velmi infekční a HIV je přítomno ve velkém množství ve spermatu a vaginálním sekretu.

Závažnější a trvalé příznaky HIV infekce se u dospělých nemusí objevit po dobu 10 let od nákazy; u dětí pak je toto období kratší, trvá asi 2 roky. Trvání tohoto bezpříznakového stadia HIV infekce je velmi individuální. Někteří pacienti mohou mít závažné příznaky již po několika měsících od nákazy, zatímco u jiných osob trvá bezpříznakové období i více než 10 let. Faktem je, že i během bezpříznakového stadia HIV infekce se virus aktivně množí a infikuje i zabíjí buňky imunitního systému.

Nejvíce patrným důsledkem HIV infekce je pokles počtu CD4 lymfocytů, které jsou velmi důležité pro obranu proti infekcím. HIV tyto buňky trvale poškozuje nebo ničí, což se v počátku neprojevuje žádnými příznaky.

S pokračující infekcí a zhoršováním stavu imunitního systému se začínají objevovat komplikace. U řady pacientů je prvním příznakem zvětšení lymfatických uzlin, které přetrvává více než 3 měsíce. Další příznaky, které se objevují před rozvojem AIDS, zahrnují:

• únavu;
• hubnutí;
• časté horečky nebo pocení;
• chronické nebo opakované plísňové infekce postihující sliznice úst nebo genitál žen;
• chronické vyrážky nebo suchou kůži;
• záněty malé pánve u žen, které jsou špatně léčitelné; nebo
• ztrátu krátkodobé paměti.

U některých pacientů se objevují časté a závažné herpetické infekce, které mohou postihnout dutinu ústní, genitál a konečník, nebo se projeví jako bolestivé postižení nervů a kožní vyrážka známá jako pásový opar. Infikované děti jsou často nemocné nebo špatně přibírají na váze či mají zpomalený růst.

 

Rozvinutí AIDS

Označení AIDS platí pro pokročilé stadium HIV infekce. Definice a oficiální kriteria AIDS byla vytvořena americkou organizací Centers for Disease Control (CDC), která sídlí v v Atlantě ve státě Georgia, USA. Definice zahrnuje všechny HIV-pozitivní osoby, které mají méně než 350 CD4 buněk a virovou nálož větší než 1 000 kopií RNA viru v kubickém milimetru krve. Zdravé osoby většinou mají 1 000 CD4 buněk na kubický milimetr krve. Tato definice také zahrnuje 26 oportunních infekcí, které se vyskytují u osob s pokročilou HIV infekcí. Tyto infekce jsou nazývány jako oportunní, protože jen výjimečně postihují zdravé osoby. U pacientů ve stadiu AIDS jsou naopak tyto infekce těžké nebo dokonce smrtelné, neboť imunitní systém je již natolik poškozen HIV, že nemůže likvidovat některé bakterie, viry, plísně nebo parazity.

Příznaky častých oportunních infekcí u pacientů s AIDS jsou:

• kašel nebo dušnost;
• křeče nebo poruchy koordinace;
• potíže nebo bolesti při polykání;
• kvalitativní poruchy vědomí, jako je zmatenost nebo zapomnětlivost;
• těžký nebo chronický průjem;
• horečka;
• ztráta zraku;
• nauzea, bolesti břicha a zvracení;
• hubnutí a extrémní únavnost;
• výrazné bolesti hlavy;
• bezvědomí.

 

Časté otázky

1. Kdy se mám nechat testovat na HIV?

Testování by se mělo zvážit pokud:

• jste sexuálně aktivní,
• jste těhotná,
• s někým se dělíte o injekční stříkačky a jehly, nebo
• jste zdravotnický pracovník, který se poranil jehlou nebo byl potřísněn krví pacienta.

2. Nakolik jsou výsledky testu na HIV důvěrné?

Některá centra provádí anonymní testování (jméno testované osoby není nikde uvedeno) nebo je výsledek testování považován za důvěrný (jméno testované osoby je zaznamenáno, ale je považováno za důvěrnou informaci). V USA je povolen test pro domácí testování, který umožňuje zachování anonymity a důvěrné sdělení výsledku (tento test není v ČR schválen). Testování na HIV v ČR provádí příslušná regionální AIDS centra, hygienické stanice a možné je i testování za úhradu.

3. Mám někomu sdělit svůj výsledek?

Ano, pakliže je výsledek testu pozitivní, je důležité toto včas oznámit vašemu registrujícímu lékaři i současnému nebo budoucímu sexuálnímu partnerovi nebo případně osobě, se kterou používáte stejný injekční materiál. Poradna pro pacienty a informace o HIV infekci jsou u nás dostupné na webové stránce Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, Státního zdravotního ústavu a České společnosti AIDS pomoc (viz níže). Hlavním webovým zdrojem v anglickém jazyce je CDC (viz níže).

4. Dá se HIV/AIDS léčit?

V současné době není možné HIV/AIDS trvale vyléčit. Existují však léky, které mohou velmi pomoci. Na webové stránce CDC, Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP nebo Státního zdravotního ústavu lze najít informace o léčebných postupech. Americká organizace Food and Drug Administration (FDA), která je ekvivalentem našeho Státního ústavu pro kontrolu léčiv, uvádí seznam protivirových léčiv na své webové stránce. Uvedená doporučení pro léčbu HIV zdůrazňují včasné nasazení terapie.

5. Vyvine se AIDS u každého HIV-pozitivního pacienta?

U většiny infikovaných osob se AIDS vyvine, ale trvá to několik let. Je odhadováno, že přibližně u 50 % HIV-pozitivních osob se AIDS vyvine do 10 let od nákazy.

6. Mohu se nakazit HIV při darování krve?

Ne. Darování krve je velmi bezpečné, neboť pro odběry se používá sterilní materiál.

 

Literatura a odkazy

S1
Thomas, Clayton L., Editor (1997). Taber’s Cyclopedic Medical Dictionary. F.A. Davis Company, Philadelphia, PA [18th Edition].

S2
Pagana, Kathleen D. & Pagana, Timothy J. (2001). Mosby’s Diagnostic and Laboratory Test Reference 5th Edition: Mosby, Inc., Saint Louis, MO.

S3
Janice K. Pinson MT, MBA. Molecular Business Strategies, Birmingham, MI.

Další webové zdroje

Centers for Disease Control and Prevention

Státní zdravotní ústav: www.szu.cz - nemoci a jejich prevence - infekční nemoci

Společnost infekčního lékařství ČLS JEP: www.infekce.cz

Česká společnost AIDS pomoc: www.aids-pomoc.cz