Co je vyšetřováno?
Legionelyjsou bakterie, které mohou způsobit pneumonii nazývanou legionářská nemoc. Vyšetřením se zjišťuje přítomnost legionel k určení příčiny pacientovy pneumonie.
Legionelová infekce postihuje dolní cesty dýchací, často vyžaduje hospitalizaci a má významnou smrtnost. Kromě pneumonie mohou být legionely příčinou Pontiacké horečky, mírnějšího, samoúzdravného onemocnění, s projevy podobnými chřipkovému onemocnění. Legionářská nemoc a Pontiacká horečka jsou označovány jako legionelózy.
Přirozený výskyt legionelje v okolním prostředí. Preferují teplou, stojatou vodu a mohou růst v potrubních systémech velkých budov, jako jsou hotely, nemocnice, a výletní lodi. Bakterie mohou kontaminovat vířivé lázně, pitnou a koupalištní vodu, nádrže s horkou vodou, chladicí věže klimatizace, přístroje na výrobu ledu, zvlhčovače a fontány.
Infekce vzniká po inhalaci páry, mlhy nebo kapek přenášených vzduchem a kontaminovaných legionelami. Infekce se mezi lidmi nepřenáší. Pontiacká horečka se typicky vyvine do 24 - 48 hodin, zatímco legionářská nemoc se vyvíjí několik dnů až několik týdnů. Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention (CDC) je každoročně (v USA) hospitalizováno 8,000 až 18,000 osob s legionářskou nemocí. Skutečný počet lidí postižených legionelózami je pravděpodobně mnohem vyšší, neboť většina případů Pontiacké horečky a mnohé případy legionářské nemoci zřejmě nejsou diagnostikovány.
Ačkoli toto onemocnění může postihnout kohokoli, v nejvyšším riziku legionářské nemoci jsou dospělí nad 50 let, kuřáci, osoby s plicním onemocněním, nebo s oslabeným imunitním systémem (jako jsou osoby s HIV/AIDS, zhoubnými nádory, nebo léčené imunosupresivy). Náchylnější jsou také osoby s chronickým základním onemocněním, jako diabetes, onemocnění ledvin nebo onemocnění jater, a častěji jsou postiženi muži než ženy. legionářská nemoc se většinou vyskytuje sporadicky, ale může se vyskytnout i jako epidemie, Pontiacká horečka se často vyskytuje epidemicky.
Běžně se vyskytuje jen několik z mnoha různých druhů legionel. V USA (a podobně v ČR) je zhruba 80 % legionelových infekcí způsobeno druhem Legionella pneumophila sérotyp 1 (subtyp druhu). Další případy mohou způsobit jiné sérotypy L pneumophila, včetně sérotypů 4 a 6. Ostatní legionely, jako Legionella micdadei, Legionella bozemanii, Legionella dumoffii, a Legionella longbeachae, mohou způsobit infekce u dětí a/nebo mohou prevalovat v jiných oblastech světa.
K diagnostice infekcí způsobených legionelami lze použít různé typy testů:
-
Neběžnější je průkaz antigenu v moči pro detekci proteinu vytvářeného bakteriemi.
-
Bakterie lze také prokázat kultivací sputa, sekretů z dýchacích cest nebo jiných tělesných tekutin.
-
K identifikaci legionel ve vzorcích z dýchacích cest lze použít molekulární test (polymerázovou řetězovou reakci, PCR).
Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Odebíraný vzorek závisí na prováděném vyšetření.
Pro kultivaci a molekulární vyšetření je vhodný vzorek vykašlaného nebo indukovaného sputa. Sputum se vykašlává do sterilní odběrové nádobky. Před odběrem by měla být ústní dutina pacienta vypláchnuta fyziologickým roztokem. Pacient by měl být informován o tom, že požadovaným vzorkem je mukózní hlen z plic získaný hlubokým kašlem, nikoli sliny. U pacienta, který nekašle, lze indukovat kašel několik minut trvající inhalací sterilního fyziologického roztoku nebo aerosolu glycerinu, po níž se sputum z plic uvolní. Sekrety z dýchacích cest, jiné vzorky tělesných tekutin a jakékoli vzorky tkáně získané biopsií odebírá lékař.
Pro průkaz antigenu se do sterilních nádobek odebírají vzorky moči.
Je třeba speciální přípravy na odběr vzorku?
Nikoli.