Mimobuněčná volná DNA plodu

Co se testuje?

Mimobuněčná volná DNAplodu(cffDNA) je genetický material, který je uvolňován z placentya je možné ho identifikovat v krvi matky během těhotenství. CffDNA odráží genetickou výbavu vyvíjejícího se plodu. Technologie použitá v tomto testu je schopna po odseparování mateřské DNA detekovat chromozomální odchylky v DNA plodu.

CffDNA je přítomna v krvi matky v prvním trimestru těhotenství ve velmi malém množství, ale během těhotenství se její množství zvyšuje. Vyšetřování mimobuněčné fetální DNA je relativně nová neinvazivní metoda screening, která může být prováděna již od 10.týdne těhotenství u žen, které mají vysoké riziko, že jejich plod bude postižen chromozomální vadou.

Tento test je schopen identifikovat chromozomální odchylku vyvíjejícího se plodu jako jsou nadpočetné chromozomy (trozomie) jako je Downův syndrom (trisomie 21), Edwardsúv syndrom (trisomie 18), and Patauův syndrom (trisomie 13). Tento mimořádný genetický materiál přítomný u tohoto postižení má vliv na vývoj dítěte a vede k vývoji charakteristických znaků, symptomů a komplikací.

Downův syndrom je nejčastější ze tří obvykle nalezených trizomií detekovaných metodou stanovení volné mimobuněčné fetální DNA, přičemž závažnost postižení se mezi postiženými osobami významně liší. Edwardsův syndrom a Patauův syndrom jsou mnohem vzácnější, ale také závažnější, co se týká postižení u dětí, které obvykle umírají do několika týdnů až měsíců po porodu. Tento test lze použít také k identifikaci dalších závažných postižení, která vznikají v důsledku přítomnosti nadbytečného chromozomu nebo naopak při chybění části chromozomu (mikrodelece).

Pomocí testování volné mimobuněčné fetální DNA je možné také detekovat nadbytečný pohlavní chromozom. Může se jednat například o Klinefelterův syndrom, který vzniká v případě přítomnosti dvou X chromozomů a jednoho Y chromozomu. Další informace o těchto nebo dalších vzácných chromozomálních vadách je možné nalézt v sekci Související odkazy.

Současná rutinní praxe prenatálního testování zahrnuje Prenatální screening v 1. trimestru těhotenství aPrenatální screening ve 2. trimestru těhotenství. Publikované studie ukázaly, že testování volné fetální DNA u vysoce rizikových žen může mít větší senzitivitu i specificitu než tyto rutinní testy.

Americká gynekologicko-porodnická společnost doporučuje provedení této neinvazivní prenatální diagnostiky (NIPT) po konzultaci s genetikem a to u žen, které mají vyšší riziko porodu dítěte s chromozomální odchylkou. Tento test ale nemůže být v současné době součástí běžného prenatálního testování. Ke stejnému názoru se přiklání i česká doporučení vydaná odbornými společnostmi v minulých letech (Literatura). Prenatální sérový screening ve 2. trimestru těhotenství je schopen odhalit riziko chromozomální vady a také rozštěpu neurální trubice (NTD). Vyšetření cffDNA je možné použít v tomto případě i u žen s průměrným rizikem.

Je velmi důležité mít stále na vědomí, že cffDNA test je pouze screeningový a nikoliv diagnostický test. Pokud je výsledek běžného prenatálního screeningového testu nebo cffDNA testu pozitivní, pak pouze invazivní test- odběr choriových klků (CVS) v 10. – 12. týdnu těhotenství nebo amniocentéza v 15. – 20.týdnu těhotenství mohou být indikovány ke stanovení diagnózy chromozomální abnormality.

Jak je prováděn odběr vzorku?

Krevní vzorek je získán klasickým odběrem jehlou ze žíly.

Je potřeba nějaká zvláštní příprava ke správnému odběru vzorku?

Test nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

Vyšetření mimobuněčné fetální DNA(cffDNA test) je relativně nové vyšetření, které je možné použít ke stanovení rizika vývoje dítěte (plodu) s chromozomální odchylkou jako je například Downův syndrom.(trizonie 21), Edwardsova syndromu (trizomie 18) a Patauova syndromu (trisomie 13). Vyšetření může být použito ke stanovení dalších vzácných postižení, které vznikají z přítomnosti nadbytečného chromozomu nebo chybění jeho některé části (mikrodelece).

Mimobuněčná volná fetální DNA je genetický materiál, který je uvolňován z placenty a během těhotenství cirkuluje v mateřské krvi..Je přítomen v malých koncentracích od prvního trimestru těhotenství a jeho množství se postupně zvyšuje se stářím plodu. CffDNA všeobecně odráží genetickou výbavu vyvíjejícího se plodu.

Americká gynekologicko-porodnická společnost doporučuje provedení cffDNA testu u žen se zvýšeným rizikem vývoje plodu s trizomiemi 13, 18, nebo 21, které absolvovaly před testem genetickou konzultaci.

Faktory zvyšující riziko jsou:

• Vyšší věk matky: 35 let a starší
• Pozitivní výsledek ultrazvukového vyšetření s ohledem na chromozomální vadu
• Předešlé těhotenství s trizomií
• Pozitivní výsledek prenatálního screeningu v 1. trimestru neboPrenatálního screeningu ve 2. trimestru těhotenství
• Známá balancovaná chromozomální translokace (přehozené kousky chromozomu) u matky nebo u otce, které jsou spojeny s trizomiemi 13, 18, nebo 21.

V současné době není doporučeno provádění tooto testu u nízko rizikových těhotenství, protože není dostatek dat pro vyhodnocení takových vyšetření.

Současná rutinní praxe prenatálního testování zahrnuje Prenatální screening v 1. trimestru těhotenství aPrenatální screening ve 2. trimestru těhotenství. Publikované studie ukázaly, že testování volné fetální DNA u vysoce rizikových žen může mít větší senzitivitu i specificitu než tyto rutinní testy. Americká gynekologicko-porodnická společnost nedoporučuje provedení této neinvazivní prenatální diagnostiky (NIPT) jako součást běžného prenatálního testování. Ke stejnému názoru se přiklání i česká doporučení vydaná odbornými společnostmi v minulých letech (Literatura). Prenatální sérový screening ve 2. trimestru těhotenství je schopen odhalit riziko chromozomální vady a také rozštěpu neurální trubice (NTD). Vyšetření cffDNA je možné použít v tomto případě i u žen s průměrným rizikem.

Test cffDNA je používán jako screeningový test, nikoliv jako diagnostický test. Pokud je výsledkem tohoto testu nebo běžného rutinního prenatálního testu pozitivní výsledek, je potřeba ho vždy ověřit invazivním testem, a to odběrem choriových klků (CVS) nebo amniocentézou. Teprve kultivace chromozomů z takto získaného materiálu může potvrdit nebo vyvrátit přítomnost chromozomální odchylky u plodu.

Kdy je vyšetření požadováno?

Test vyšetření mimobuněčné fetální DNA může být objednán:

• Během nebo po desátém týdnu těhotenství
• Pokud má žena zvýšené riziko vývoje plodu postiženého chromozomální vadou

Po poradě s genetikem

Co výsledek vyšetření znamená?

Negativní výsledek cffDNA testu znamená, že je velmi nepravděpodobné, že by dítě bylo postiženo trizomií 13, 18, nebo 21. V případě, že je test negativní i pro jiné chromozomální abnormality, které byly laboratoří testovány, pak je velmi nepravděpodobné, že je jimi dítě postiženo. Přesto není možné zcela vyloučit tyto trizomie nebo genetické defekty, případně mohou být přítomny jiné chromozomální abnormality.

Pokud je cffDNA screeningový test pozitivní, existuje velmi vysoké riziko, že plod bude postižený testovanou vadou. Přesto není možné tento test považovat za diagnostický. Provedení invazivního vyšetření – odběr choriových klků (CVS) mezi 10. a 12. týdnem těhotenství, nebo amniocentéza mezi 15. a 20. týdnem těhotenství - a následující chromozomální vyšetření je vyžadováno k vyloučení nebo potvrzení diagnózy chromozomální abnormality.

Otázky ohledně interpretace výsledků cffDNA testu mohou být nejlépe zodpovězeny někým, kdo má zkušenost s genetickým poradenstvím.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

.Plné klinické využití cffDNA testu zatím není možné. Výzkum v této oblasti stále pokračuje a je pravděpodobné, že nabídka využití tohoto testu se ještě rozšíří.

Pokud je test proveden ženě před 10. týdnem těhotenství, je možné, že výsledek bude falešně negativní, protože v krvi matky je nedostatečné množství mimobuněčné fetální DNA.

Obezita může snižovat koncentraci cffDNA v krvi matky a tím potenciálně ovlivnit výsledek testu.

Velmi zřídka může být v placentě přítomna více než jedna sada genetické informace (buněčná linie), takže trizomie může být potenciálně přítomna jen v některých buňkách. Tento jev je známý jako "uzavřený placentární mosaicismus", který může ovlivnit výsledek cffDNA testu. Proto je nezbytné pozitivní výsledek vždy potvrdit invazivním vyšetřením.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Mám se zeptat svého lékaře na cffDNA test?

Samozřejmě je možné si o tom s vaším lékařem promluvit. Pokud jste těhotná žena se zvýšeným rizikem postižení plodu chromozomální vadou, může vám gynekolog toto vyšetření doporučit.

2. Pokud je výsledek cffDNA testu v mém současném těhotenství negativní, měla bych test opakovat v případném dalším těhotenství?

Pokud vám byl v tomto těhotenství doporučen cffDNA test, bylo vaše těhotenství identifikováno jako vysoce rizikové. Je pravděpodobné, že tento test vám bude tento test v případném dalším těhotenství doporučen znovu. Vzhledem k tomu, že test poskytuje informace o chromozomech vyvíjejícího se dítěte, je potřeba vyhodnotit každé těhotenství zvlášť.

3. Může být cffDNA test prováděn v ordinaci mého lékaře?

Ne. Existuje jen omezené množství laboratoří, které mohou tento test provádět. V současné době je tento test možné v naší republice pouze objednat, ale samotné vyšetření se provádí v zahraničí.

4. Co by bylo potřeba, aby cffDNA test bylo možné používat i pro nízko riziková těhotenství?

Bylo by potřeba provést další studie a vyhodnotit data získaná vyšetřením této skupiny těhotných. Po zpracování výsledků by bylo potřeba data otestovat z hlediska využitelnosti a publikovat je. Na základě takových studií je pak možné vytvořit mezinárodní odborné doporučení takového postupu.

5. Může tento test odhalit pohlaví dítěte?

Ano, tento test může odhalit pohlaví dítěte a gynekolog vám může tuto informaci poskytnout, pokud o to požádáte. Pokud nechcete znát pohlaví vašeho dítěte, můžete požádat, aby tato informace byla ve zprávě skryta.

6. K čemu jinému lze použít stanovení mimobuněčné DNA?

Stanovení mimobuněčné DNA může být využitelné při detekci a sledování léčby některých nádorových onemocnění. V současné době se výzkum zaměřuje na měření cirkulující volné DNA (ccfDNA) uvolňované do krve z nádorových buněk (nazývané někdy "liquid biopsy"). Nádorové buňky a uvolňovaný genetický materiál se liší od zdravých buněk. Většina nádorů je v dnešní době diagnostikována pomocí biopsiez nádorové tkáně a vyšetřením buněk a jejich charakteristických odlišností pod mikroskopem. Klinické využití ccfDNA testů ještě není plně rozvinuté, ale v blízké budoucnosti může pomáhat k stanovení časné diagnózy nádorového onemocnění a jeho odlišení od benigních chorob. Zároveň bude možné odhadnout prognźu onemocnění a také sledovat efektivitu léčby.

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier-Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 3. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2013, 1146 s.