Oficiální název:
Zinek-protoporfyrin, Erytrocytární zinek-protoporfyrin

Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pro zjištění a monitorování chronických otrav olovem; pro odhalení deficitu železa u dětí.

Kdy se nechat vyšetřit?
Jste-li ve stálém styku s olovem, jako součást programu pro zjištění expozice olovem a/nebo pokud má lékař podezření na otravu olovem. Jako součást screeningových programů pro odhalení deficitu železa u dětí a dospívajících.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve z žíly na paži pacienta nebo ze vpichu do prstu

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?
ZPP test je krevní test, který dokáže identifikovat narušení tvorby hemu. Hem je základní složkou hemoglobinu, proteinu v červených krvinek (erytrocytů), který přenášejí kyslík z plic do tělesných tkání a buněk. Tvorba hemu probíhá kaskádou enzymatických dějů, které končí vložením atomu železa do středu molekuly zvané protoporfyrin. Množství ZPP v červených krvinkách roste s rostoucím deficitem železa. Pokud není v těle k dispozici dostatek železa, potom se protoporfyrin spojuje se zinkem místo se železem za tvorby zinek-protoporfyrinu. Vzhledem k tomu, že nemůže ZPP přenášet kyslík, je v erytrocytech, které ho obsahují k nepotřebě. ZPP se měří dvěma způsoby. Test na volný erytrocytární protoporfyrin (VEP) měří jak ZPP, který představuje 90% protoporfyrinu v červených krvinkách, tak volný protoporfyrin, který není vázán na zinek. Poměr ZPP/hem udává podíl ZPP oproti hemu v červených krvinkách.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Pro měření VEP je odebrána venózní krev z vaší paže. Pro určení poměru ZPP/hem je kapka krve z vašeho prstu vložena do přístroje který se nazývá hematofluorometr. Tento přístroj měří fluorescenci ZPP a jako výsledek udává množství ZPP na počet molekul hemu. Jelikož je potřeba pouze kapka krve, je tento test vhodný zejména pro screening dětí.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?
ZPP je zpravidla vyžadován pro zjišťování deficitu železa u dětí a pro zjišťování a sledování chronických otrav olovem u dospělých.
ZPP může být vyšetřován společně s hladinou olova v krvi pro zjištění míry chronické expozice olovem. U lidí pracujících s olovem nebo obyvatel starých domů (olověné vodovodní potrubí) mohou mít zvýšené riziko otravy olovem, protože olovo je zpravidla požito nebo vdechováno. Rovněž osoby vdechující prach obsahující olovo nebo děti které olizují některé barvy obsahující olovo jsou v nebezpečí a mohou mít zvýšenou hladinu olova v krvi a ZPP. V průmyslovým závodech kde zaměstnanci pracují s olovem se doporučuje vyšetřovat ZPP vždy když je vyšetřována expozice pracovníků olovem. Vždy je nutno vyšetřit oba parametry, protože samotný ZPP neodráží akutní či stávající expozici olovem, ani se jeho hladina rychle nemění poté co byla expozice ukončena. ZPP je nejvhodnější pro detekci průměrné expozice olovem za poslední 3-4 měsíce.
ZPP není dostatečně citlivý aby mohl být použit jako screeningové vyšetření u dětí, protože jeho hodnoty se nezvyšují do té doby, než koncentrace olova překročí přípustnou mez. Maximální přípustné koncentrace olova považované za bezpečné pro děti jsou stanoveny velmi nízko, aby byl minimalizován jeho negativní vliv na vývoj dítěte. V této věkové skupině je tedy pro stanovení expozice olovem nutné provádět měření olova v krvi.
U dětí je někdy poměr ZPP/HEM využíván jako časný indikátor deficitu železa. Zvýšení tohoto koeficientu bývá první známkou nedostatečných zásob železa a zvýšení bývá u většiny mladých lidí pozorováno dříve, než jsou přítomny první známky nebo symptomy anemie. Pro potvrzení deficitu železa jsou pak vyžadovány mnohem specifičtější testy.

Kdy je vyšetření požadováno?

ZPP je vyšetřován souběžně s vyšetřením olova u dospělých, je-li podezření na otravu olovem, je-li pacient zaměstnán v provozech, kde je sledována hladina olova v pracovním prostředí, nebo má jiný styk s olovem, jako hobby s keramikou nebo barvením skla.

Příznaky a symptomyotravy olovem zahrnují:

  • vysoký krevní tlak
  • necitlivost a / nebo mravenčení v rukou a nohou
  • ztráta paměti, poruchy nálady
  • slabost
  • bolest břicha
  • bolest hlavy

Poměr ZPP/hem je vyšetřován jako screeningový test u deficitů železa u dětí a dospívajících nebo při podezření na deficit železa.

Některé symptomy při deficitu železa jsou:

  • Chronická únava/vyčerpanost
  • závratě
  • slabost
  • bolesti hlavy

Co výsledek vyšetření znamená?

Poznámka: Pro vyšetření ZPP není k dispozici žádné standardní referenční rozmezí. Referenční hodnoty jsou závislé na spoustě faktorů, jako jsou věk pacienta, pohlaví, vzorek populace nebo použitá metoda. Číselné hodnoty vyšetření pak mohou mít odlišný význam v různých laboratořích. K výsledku laboratorního vyšetření by mělo být uvedeno referenční rozmezí. Lab Tests online důrazně doporučuje konzultaci vašich výsledků s lékařem. Pro více informací týkajících se referenčních rozmezí čtěte Referenční rozmezí a jejich význam.
Koncentrace ZPP je normálně velmi nízká. Zvýšení koncentrace ZPP je známkou porušení normální produkce hemu ale není specifickou příčinou. Hlavním důvodem zvýšení ZPP je nedostatek železa a otrava olovem. Je velmi důležité hodnotit hladinu ZPP v souvislostech s anamnézou pacienta, klinickými nálezy a výsledky daších testů jako jeferitin, olovo a krevní obraz. Je možná i kombinace obojího – tedy deficitu železa a otravy olovem.
V případech chronické otravy olovem odráží koncentrace ZPP průměrnou hodnotu olova za poslední 3-4 měsíce. Nicméně množství olova právě přítomné v krvi a množství uložené v organismu (tedy množství v orgánech a kostech) není možno určit měřením koncentrace ZPP. Hodnoty ZPP se zvyšují mnohem pomaleji než koncentrace olova v séru po zátěži olovem a rovněž pomaleji klesá po skončení expozice olovem.
Zvýšení poměru ZPP/hem u dětí je nejčastěji způsobeno deficitem železa. Snížení tohoto poměru v průběhu suplementace železem je zřejmě signálem dostupnosti železa v organismu.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením
Zvýšení hladiny ZPP je rovněž pozorováno u erytropoetických porfyrií; tato hereditární onemocnění jsou však méně častá než nedostatky železa nebo otravy olovem. ZPP může být zvýšen u zánětlivých stavů, anemií po chronických onemocnění, infekcí a vážných onemocnění krve, neslouží ale zpravidla k monitorování a diagnostice těchto stavů.
V závislosti na metodě použité k vyšetření ZPP, mohou i jiné látky které v krvi fluoreskují (např. bilirubin a riboflavin) způsobit falešně pozitivní výsledek. Naopak falešně negativní nález může být u vzorků které nebyly chráněny po odběru před světlem.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde
Pro další informace o vyšetření pokračujte šipkou dál.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Které další testy mohou lékaři pomoci monitorovat ohrožení olovem kromě ZPP a měření olova v krvi?
Pokud máte zaměstnání kde přicházíte do styku s olovem může nechat váš lékař vyšetřit následující vyšetření, kterými se sleduje funkce ledvin a tvorba červených krvinek:

2. Měl by každý být vyšetřen na ZPP?

Ne, tento test se provádí jen pokud jste dospělý a s podezřením na chronickou expozici olovem nebo jako screeningový test k detekci nedostatku železa u dětí

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás
None

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:


Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:


BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 9. května 2015.