Další název:
Protilátky EBV, EBV VCA-IgM Ab, EBV VCA-IgG Ab, EBNA-IgG Ab, EA-D IgG Ab
Oficiální název:
Protilátky viru Epsteina a Barrové proti virové kapsidě antigenu IgM,Protilátky viru Epsteina a Barrové proti virové kapsidě antigenu IgG, Protilátky viru Epsteina a Barrové proti nukleárnímu antigenu IgG, Protilátky viru Epsteina a Barrové proti dřívějšímu D antigenu IgG, Heterofilní protilátky
Související vyšetření:

Mononukleóza, Krevní obraz, Leukocyty


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?
Pomoct diagnostikovat mononukleózu, pomoct určit citlivost na infekci viru EBV, rozlišit mezi infekcí virem EBV a jinými nemocemi s podobnými symptomy.

Kdy se nechat vyšetřit?
Když máte příznaky mononukleózy, ale test na mononukleózu vyšel negativně, když žena v těhotenství má symptomy chřipky a někdy, když osoba bez jakýchkoli příznaků byla vystavena mononukleóze

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly na paži

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?

Protilátky viru Epsteina a Barrové (EBV) jsou skupina testů, které jsou objednány k pomoci diagnostikovat současnou, nedávnou nebo minulou infekci EBV.

EBV patří do skupiny DNA virů. Virus prochází slinami a způsobí infekci, která je velmi běžná. Podle centra pro tlumení onemocnění a prevence (CDC), až 95 % Američanů nakažených infekcí měli méně než 40 let. Virus se snadno přenáší z osoby na osobu. Vir je přítomný ve slinách infikovaných osob a může být snadno rozšířen prostřednictvím blízkého kontaktu jako je líbání nebo používání stejného nádobí.

Po projevení viru existuje tzv. inkubační období, které trvá několik týdnů. Virus EBV pak způsobí akutní primární infekci, následována rozeznáním viru a obdobím klidu. Skrytá nákaza virem EBV zůstává v těle člověka po zbytek života, občas se znova aktivuje, ale nezpůsobuje mnoho problémů pokud imunitní systém je významně urovnaný.

Většina lidí je nakažena virem EBV v dětství a zaznamenají málo nebo žádné symptomy a to dokonce i v akutní fázi infekce. Ačkoli, pokud je počáteční infekce oddálena do puberty, virus EBV způsobí infekci mononukleózou u 35 až 50 % případů, kteří již byli nakaženi. Předpoklady nakažení mononukleózou jsou únava, horečka, bolest v krku, oteklé lymfatické uzliny, zvětšená slezina a někdy zvětšená játra. Ti, u kterých se mononukleóza objeví, mají prvotní příznaky infekce jeden nebo dva měsíce před jejím propuknutím.

Pacienti s mononukleózou jsou diagnostikováni na základě jejich příznaků a nálezu v krevním obrazu a vyšetření na mononukleózu. Určité procento těch, kteří mají mononukleózu mohou mít test negativní, toto se stává především u dětí. Protilátky EBV mohou být použity k určení, jestli jsou nebo nejsou přítomny symptomy u pacientů s předpokládanou současnou infekcí virem EBV.

Je důležité rozlišit EBV od ostatních onemocnění. Například, zvětšená slezina u nakažených mononukleózou je náchylnější k protržení. Pacienti by neměli po infekci vykonávat sportovní aktivity několik týdnů až měsíců, protože protržená slezina může způsobit lékařskou pohotovost. Také u těhotných žen se symptomy virového onemocnění je potřeba rozeznat počáteční infekci EBV, která neukazuje nákazu dítěte od virů ze skupiny herpetických virů (CMV), herpes simplex viru (HSV) a infekce toxoplasmózy. Tato onemocnění mohou způsobit vážné komplikace během těhotenství a mohou poškodit plod. Je také důležité vyloučit virus EBV a hledat jiné příčiny symptomů. Např. pacienti se zánětem hltanu (strepkoková faryngitida) potřebují být rozpoznáni a léčeni antibiotiky. Pacient může mít zánět hltanu místo mononukleózy nebo také může mít oba předpoklady v tu samou dobu.

Existuje několik protilátek viru EBV. Jsou to proteiny, které tělo produkuje v odolné reakci na několik různých antigenů Epstein-Barr viru. Zahrnují IgM a IgG protilátky k virovým kapsidům antigenům (VCA), IgG protilátky k D dřívějším antigenům (EA-D) a protilátky k nukleárním antigenům (EBNA). Během primární EBV infekce, každá z těchto EBV protilátek se objeví samostatně podle svého časového rozvrhu. Protilátka VCA-IgM se objeví jako první a potom má tendenci zmizet do 4-6 týdnů. Protilátka VCA-IgG se objeví, její maximum dosahuje v období 2 až 4 týdnů, pak pomalu klesá, stabilizuje se a existuje doživotně. EA-D protilátka se objevuje během akutní infekční fáze a má tendenci zmizet do 3-6 měsíců, ale asi u 20% nakažených přetrvává zjistitelné množství EA-D protilátky po několik let poté, co EBV infekce byla vyřešena. Obvykle se vyvíjí 2-4 měsíce po počáteční infekci a je přítomna doživotně. Použitím kombinací těchto testů na protilátky je doktor schopen objevit EBV infekci a rozlišit, zda se jedná o infekci současnou dřívější nebo minulou.

Protilátky

Doba, kdy jsou protilátky odhaleny v krvi

Virový kapsidový antigen VCA-(IgM)

Objeví se jako první po odhalení viru a zmizí po 4-6 týdnech

VCA-IgG protilátka

Vzniká při akutní infekci a vrcholu dosahuje po 2-4 týdnech, pak mírně klesá,stabilizuje a je přítomna po celý život

prvotní antigenová protilátka (EA-D)

Objeví se během akutní fáze infekce, pak má tendenci zmizet, asi 20 % nakažených bude mít ještě několik let po objevení infekce určité množství v těle

Protilátka Epstein Barr nukleární antigen (EBNA)

Obvykle se neobjeví, dokud akutní infekce nezmizí, pak se rozvijí 2-4 měsíce od počáteční infekce a je přítomna po celý život

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odevzdán?

Vzorek krve odebraný ze žíly na paži.

Je potřeba nějaké přípravy před testem?

Ne

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Je něco dalšího, co bych měl/a vědět v souvislosti s tímto vyšetřením?

 

Jak je vyšetření využíváno?

Protilátky Epstein-Barr viru (EBV) jsou používány na pomoc diagnostikovat mononukleózu, jestliže pacient má odpovídající symptomy, ale vyšetření na mononukleózu bylo negativní.

Centrum pro diagnostikování, kontrolu a prevence (CDC) doporučuje objednat:

  • Virovou kapsidu antigenu (VCA)-IgM, VCA-IgG a D časný antigen (EA-D) - k odhalení současné nebo nedávnou infekci
  • VCA-IgG a Epstein Barr nukleární antigen (EBNA) – k odhalení dřívější infekce

U těhotných žen se symptomy virového onemocnění, jedné nebo více EBV protilátek, mohou být objednány další testy na CMV, toxoplazmózu a další infekce (někdy jako část TORCH vyšetření) na pomoc rozlišit mezi EBV a stavy, které mohou způsobovat podobné symptomy. Příležitostně, protilátka VCA-IgG nebo jiná EBV protilátka se může znovu objevit 2-4 měsíce po prvním testu. Buď se ukáže, zda se negativní výsledek vyšetření změní na pozitivní nebo se vyhodnotí změny v koncentraci protilátek, zda jejich počet klesl nebo stoupl.

VCA-IgG vyšetření a někdy EBNA vyšetření se mohou objednat u bezpříznakového pacienta, aby se ukázalo, zda byla osoba dříve vystavena EBV nebo je náchylný k primární EBV infekci. Toto se běžně neprovádí, ale může být vyšetření objednáno, když pacient, někdo jako dospívající nebo pacient s oslabenou imunitou, je v blízkém kontaktu s osobou, která má mononukleózu.

Kdy je vyšetření požadováno?

Protilátky EBV mohou být objednány, pokud má pacient symptomy mononukleózy, ale vyšetření na mononukleózu je negativní a když těhotná žena má příznaky chřipky a lékař chce určit, zda symptomy jsou v důsledku EBV nebo jiného mikroorganismu.

Znaky a symptomy mohou zahrnovat:

  • Únava
  • Horečka
  • Bolest v krku
  • Nateklé lymfatické žlázy
  • Zvětšenou slezinu a/nebo játra

VCA-IgG a EBNA můžou být objednány kdykoli chce lékař předejít dřívějšímu ohrožení. Vyšetření mohou být opakovány, když chce lékař sledovat koncentraci protilátek a/ nebo když byl první test negativní, ale lékař má stále podezření, že symptomy jsou v důsledku EBV.

Co výsledek vyšetření znamená?

Péče musí být zahájena, pokud jsou prokázány výsledky na protilátky EBV. Lékař musí vzít v úvahu veškeré příznaky a symptomy, stejně jako předešlou diagnózu infikované osoby. Lékař by měl konzultovat diagnózu s odborníkem, který má zkušenosti s EBV.

Pokud máte pozitivní VCA-IgM protilátky, vypadá to, že máte právě teď nebo jste nedávno měl EBV infekci. Pokud máte také symptomy spojovány s mononukleózou, potom je velmi pravděpodobné, že budete diagnostikováni na mononukleózu, i když testy na mononukleózu byly negativní.

Pokud máte pozitivní VCA-IgG a EA-D IgG koncentraci, pak je vysoká pravděpodobnost, že máte, nebo jste nedávno měl EBV infekci.

Jestliže VCA-IgM je negativní, ale další a EBNA protilátka je pozitivní, pak je pravděpodobné, že jste měl EBV infekci. Pokud nemáte žádné příznaky a jste negativní na VCA-IgG, pak jste nebyl dříve vystaven EBV, a jste náchylný k infekci.

Obecně, nárůst hodnoty VCA-IgG má tendenci poukazovat na aktivní EBV infekci, zatímco pokles koncentrace má tendenci poukazovat na nedávnou EBV infekci, která je řešena. Ačkoli, péče musí být vzata společně s interpretací koncentrace EBV protilátky, protože množství přítomné protilátky nemá vztah se závažnostmi infekce nebo s délkou času jejího trvání. Vysoké hodnoty VCA-IgG může být přítomna a může přetrvávat v koncentraci po zbytek života.

Níže v tabulce jsou poskytnuty výsledky.

Výsledky vyšetření většinou ukazují:

VCA-IgM

VCA-IgG

EA-D, IgG

EBNA, IgG

Možný výsledek

Negativní

Negativní

Negativní

Negativní

Žádná infekce, symptomy způsobené jinou příčinou citlivé k EBV

Pozitivní

Pozitivní

Negativní

Negativní

Počáteční primární infekce

Negativní nebo pozitivní

Pozitivní

Positivní

Negativní

Aktivní infekce, ačkoli EA-D IgG může přetrvávat po celý život u 20 % lidí

Negativní

Pozitivní

Negativní

Pozitivní

Minulá infekce

Negativní

Pozitivní

Positivní

Pozitivní

Může znamenat vrácení viru

Je něco dalšího, co bych měl/a vědět v souvislosti s tímto vyšetřením?

Existují nejméně 2 další protilátky a jejich počet roste během EBV infekce - IgA protilátka k EBV virové kapsidové protilátce (EBV VCA-IgA) a protilátka IgG k EBV dřívější protilátce vyhrazená (EA-R IgG). Zatímco je možné vyšetřovat tyto protilátky jako součást laboratorního vyšetření EBV, je jen zřídkakdy nezbytností toto vyšetření provádět.

Nejběžnější komplikací mononukleózy je roztržená slezina. Další komplikace EBV infekce, které se objevují, zahrnují potíže s dýcháním kvůli oteklému hrtanu, strepkokový zánět hltanu v té samé době, a vzácněžloutenka, vyrážky na kůži, zánět slinivky břišní, záchvaty a/nebo encefalitida (zánět mozku). EBV je také spojována s (a možná hraje roli) některými vzácnými druhy rakoviny včetně Burkittova lymfonu a nosohltanového karcinomu.

Reaktivace viru je vzácně zdravotní záležitost, kromě u pacientů s významně a opakovaně oslabenou imunitou, může se tak stát u osob s HIV/AIDS nebo u pacientů s transplantovanými orgány. Primární infekce u těchto pacientů může být závažnější a někteří můžou zažít chronické EBV související symptomy.

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1.Jak se léčí EBV infekce a mononukleóza?
2. Dostávají dospělí mononukleózu?
3. Vyskytuje se EBV infekce a mononukleóza po celém světě?
4. Může se EBV předejít?
5. Jestliže mám EBV infekci, mohu ještě dostat mononukleózu?
6. Proč je někdy mononukleóza označována jako nemoc líbání?
7. Jsou další typy vyšetřování dostupná na EBV?

1. Jak se léčí EBV infekce a mononukleóza?
Léčba je převážně podpůrná, odpočinek, léčení symptomů a vyhnout se sportu nebo zvedání těžkých věcí po několik týdnů až měsíců, aby nedošlo k protržení sleziny. Neexistují antivirové léky nebo vakcíny dosažitelné k rychlému hojení nebo k zamezení infekce.

2. Dostávají dospělí mononukleózu?
Ano, ale je to vzácné, protože se jich většina nakazí v mladším věku. Pokud se tak stane, mají tendenci mít méně nateklých mízních uzlin, bolesti v krku, více zvětšená játra a žloutenku.

3. Vyskytuje se EBV infekce a mononukleóza po celém světě?
Ano. Ačkoli, u méně rozvinutých národů není mononukleóza tak běžná, protože většina populace je nakažena EBV v mladém věku, kdy jsou symptomy minimální.

4. Může se EBV předejít?
Ne v dnešní době. Je to příliš časté u populace, a protože virus je občas reaktivní u osob již dříve nakažených, obvykle bez způsobujících symptomů, téměř každý je nakažen najednou nebo jindy.

5. Jestliže mám EBV infekci, mohu ještě dostat mononukleózu?
Ne. Jestliže jednou máte EBV infekci, nedostanete mononukleózu. Ačkoli, mohli byste mít podobné symptomy z jiného virového onemocnění.

6. Proč je někdy mononukleóza označována jako nemoc líbání?
Je to proto, že EBV se nepřenáší vzduchem, je přítomna ve slinách a je přenášena ústním kontaktem. V případě dětí skrz slinami se přenáší na ruce, hračky atd.

7. Jsou další typy vyšetřování dostupná na EBV?
Ano. Molekulární testy, které pomáhají určit a změřit EBV DNA. Mohou být nápomocné v diagnostikování a monitorování EBV souvisejících nemocech jako je Burkittův lymfon, Hodgkinův lymfon a u posttransplantační lymfoproliferativní choroby (PTLD).

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 19. března 2014.