Thyroidní panel

Co je vyšetřováno?

Thyroidní panel nebo také soubor vyšetření štítné žlázy je skupina vyšetření, která jsou často požadována současně, a kterými se v laboratoři vyšetřuje funkce štítné žlázy, a která pomáhají diagnostikovat onemocnění štítné žlázy. Těmito vyšetřeními se stanovuje koncentrace (množství) hormonů štítné žlázy v krvi.

Hormony jsou chemické látky, které jsou přenášeny krví, ve vašem těle kontrolují a regulují metabolismus látek – jeho funkcia podílejí se na řízení výdeje a příjmu energie.

TSH je hormon vznikající v hypofýze, a který systémem zpětné vazby zajišťuje, aby bylo v krvi vždy potřebné množství hormonů štítné žlázy T4 a T3. Jestliže se jejich koncentrace v krvi sníží, je stimulována hypofýza, která začne vytvářet více hormonu TSH. TSH potom dále stimuluje štítnou žlázu k tvorbě většího množství T4 a T3. Pokud tento systém u zdravého člověka funguje normálně, činnost štítné žlázy se podle potřeby zapíná a vypíná tak, aby se v krvi udržovala koncentrace hormonů štítné žlázy vždy v potřebném množství.

Thyroidní panel většinou zahrnuje:

• TSH(tyreotropin nebo také hormon stimulující štítnou žlázu) – slouží k vyšetření hypotyreózy, hypertyreózy a sledování osob léčených substituční terapii (léky nahrazující činnost štítné žlázy)
• T4nebo volný T4 (tyroxin) – k vyšetření hypotyreózy a hypertyreózy
• T3 nebovolný T3 (trijódotyronin) - k vyšetření hypertyreózy

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?

Pomocí odběrové soupravy se odebere vzorek krve z vaší loketní žíly.

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?
Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením?

Jak je využíváno?

Vyšetření pomáhá vyhledávat, diagnostikovat, sledovat průběh a léčbu různých onemocnění štítné žlázy.

Testem první volby je TSH, teprve při nálezu TSH mimo referenční meze doplnit FT4,

eventuelně FT3. Jsou tak podchyceny i subklinické formy tyreopatií. Záleží také na možnostech a spolupráci s laboratoří a ekonomizaci diagnostického postupu.

Výjimku tvoří:

• A.: podezření na centrální hypotyreózy, kdy TSH může být často i v rámci referenčních intervalů,
• B.: pacienti první měsíce po zahájení léčby tyreopatie, kdy TSH reaguje na klinický stav pomaleji než FT4.
• Ke sledování hladin periferních hormonů je doporučeno používat výhradně stanovení FT4 resp. FT3, vyšetřování celkových T4 a T3 je v současné době překonáno a nahrazeno vyšetřením volných forem hormonů.
• U snížené funkce (hypotyreózy) není indikováno stanovení FT3, neboť hlavním produktem štítné žlázy je T4. T3 vzniká především přeměnou z T4 v periferních tkáních. Stanovení FT3 je indikováno výhradně při diagnostice T3 toxikózy, hypertyreózy s převážnou sekrecí trijódtyroninu (asi 5% hypertyreóz), kdy je FT4 v referenčním rozmezí.
• Stanovení FT3 je využíváno ke kontrole adekvátní léčby u centrálních hypotyreóz spolu s FT4.
• Vyšetření protilátek proti štítné žláze (protilátka proti tyreoidální peroxidáze, Anti-TPO; protilátka proti tyreoglobulinu, Anti-Tg) je indikováno při podezření na tyreopatii a přináší informaci o etiologii poruchy.
• Vyšetření protilátky proti TSH receptoru (Anti–TSHR) je indikováno při podezření či průkazu zvýšené funkce štítné žlázy jejich stanovení je indikováno i při sledování průběhu Gravesovy choroby.
• Stanovení Tg (tyreoglobulinu) není přínosné pro základní diagnostiku funkčních tyreopatií, je indikováno při destrukci tyreoidální tkáně, jeho vyšetření je nezbytné při sledování pacientů po odstranění štítné žlázy pro karcinom, a to jak před léčbou, tak po léčbě. Současně se stanovením Tg by měly v této indikaci být stanoveny i Anti-Tg, jejichž pozitivita upozorňuje na možnou interferenci se stanovením Tg. Další využití má Tg v pediatrické endokrinologii při diagnóze úplného chybění štítné žlázy.

Kdy je vyšetření objednáváno?

Vyšetření v tomto panelu se požadují často při kontrole vašeho zdravotního stavu, nebo pokud máte příznaky (symptomy) hypotyreózy nebo hypertyreózy.

Příznaky a symptomy hypotyreózy mohou být: přírůstek hmotnosti, suchá pokožka, zácpa, pocit chladu, otoky, ztráta vlasů, únava, u žen poruchy menstruačního cyklu, obtíže jsou často přisuzovány stárnutí nebo klimaktériu.

Příznaky a symptomy hypertyreózy mohou být: zvýšená srdeční frekvence, neklid, stavy úzkosti, pokles hmotnosti, poruchy spánku, třas rukou, slabost, někdy průjmy. Také to mohou být otoky očních víček, pocit sucha, podrážděnost a v některých případech i vypouklé oči.

Co výsledek vyšetření znamená?

Stanovení TSH má při diagnostice poruch štítné žlázy klíčovou úlohu. Syntéza (tvorba) a sekrece TSH je inhibována vysokými hladinami T3 a T4 a naopak stimulována jejich nízkou hladinou.

Pokud systém zpětné vazby nefunguje vzhledem k změnám ve funkci štítné žlázy, může být výsledkem laboratorního vyšetření nález zvýšené nebo snížené koncentrace hormonů štítné žlázy v krvi

Tabulka shrnuje možné nálezy a jejich hodnocení

Je třeba poznamenat, že výsledky vyšetření TSH, FT4 a FT3 mohou být mimo referenční meze i z jiných příčin než u onemocnění štítné žlázy, např. jaterní choroby, hladovění, těhotenství, akutní těžká onemocnění, stáří, alkoholismus, užívání některých léků, atd.

Je něco dalšího, co bych měl(a) vědět v souvislosti s tímto vyšetřením?

V minulosti byly velmi často v laboratořích používány různé vyšetřovací panely (soubory). V současné době se tyto soubory již používají jen výjimečně, lékař kde je to možné, začíná se základním vyšetřením nebo vyhledávacím (screening) a podle výsledku vyšetření požaduje případně další vyšetření, tím se snižuje počet často zbytečných vyšetření.

U vyšetření funkce štítné žlázy je běžné, že se začíná s vyšetřením TSH a podle výsledku vyšetření se požadují další vyšetření,často podle doporučených postupů odborných lékařských společností.

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

1. Jaké jsou nejčastější příčiny hypotyreózy a hypertyreózy?

Nejčastější příčina změněné funkce štítné žlázy má autoimunitní původ. Gravesova choroba bývá příčinou hypertyreózy, Hashimotova thyreoiditida bývá příčinou hypotyreózy.

Příčinou obou chorob, hypotyreózy a hypertyreózy také bývá thyroiditida (zánětlivé onemocnění štítné žlázy), nádor štítné žlázy a nadměrná nebo nedostatečná tvorba TSH.

2. Jaké další laboratorní vyšetření se může požadovat při vyšetřování funkce štítné žlázy?

• Protilátky proti štítné žláze– vyšetření pomáhá rozlišit různé typy zánětu štítné žlázy a autoimunitní choroby štítné žlázy
• Kalcitonin– je hormon produkovaný štítnou žlázou
• Tyreoglobulin- sledování léčby nádoru štítné žlázy
• Tyroxin vázající globulin (TBG)– je to nejvýznamnější přenašeč hormonů štítné žlázy v krvi, vyšetřuje se při nálezu neočekávaných hodnot FT4 a FT3 ve srovnání s klinickým stavem a hodnotami TSH

3. Co to je reverzní trijódtyronin (rT3)?

Je to biologicky neaktivní forma trijódtyroninu (T3). Klinický význam spočívá v tom, že jde o nepřímý ukazatel přeměny T4 na T3. Vyšetřuje se při nálezu neznámých příčin nízké koncentrace FT4 a/nebo FT3.

Poznámka:

Více na www.cskb (Doporučení pro laboratorní diagnostiku funkčních a autoimunních onemocnění štítné žlázy)

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.

DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

LOTHAR, T. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

MASOPUST, J. Klinická biochemie – požadování a hodnocení biochemických vyšetření, část I. a část 2, Praha: Karolinum, 1998, 832 s.

RACEK, J., et al. Klinická biochemie. 2. přepracované vydání, Praha: Galén, 2006, 329 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

Kasper DL, Braunwald E, Fauci AS, Hauser SL, Longo DL, Jameson JL eds, (2005). Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.