Další název:
Protilátky proti hladkému svalu (SMA), Protilátky proti aktinu
Oficiální název:
Protilátky proti hladkému svalu, Protilátky proti aktinu
Související vyšetření:

ANA, AST, Bilirubin, AMA


Základní informace

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Proč se nechat vyšetřit?

Pro pomoc při diagnostice autoimunitní hepatitidy a pro její odlišení od jiných příčin jaterního poškození.

Kdy vyšetření použít?

Pokud má pacient hepatitidu, u které má lékař podezření na spojení s autoimunitou.

Požadovaný druh vzorku?
Vzorek krve odebraný ze žíly, nejčastěji na paži

Vyšetřovaný parametr

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Co je vyšetřováno?

Tento test měří množství protilátek proti hladkému svalu (ASMA) v krvi. ASMA jsou proteiny-protilátky produkované imunitním systémem, které jsou namířeny proti tělu vlastním cytoskeletálním proteinům hladkého svalu. Cytoskeletální proteiny tvoří jakousi „výztuž“ buněk a podílejí se na udržení jejich tvaru a struktury. Tvorba ASMA je asociována s chronickou autoimunitní hepatitidou, ale může být přítomna i u jiných jaterních a/nebo autoimunitních onemocnění, jako je například primární biliární cirhóza, kde bývá titr ASMA obvykle nižší. Autoimunitní hepatitida představuje akutní nebo chronický zánět jater, který není způsoben žádnou jinou znatelnou příčinou (jako je virová infekce, léčiva, toxiny, dědičná choroba nebo alkoholismus). Může vést k cirhóze a v některých případech též k selhání jater.

Autoimunitní hepatitida se může vyskytnout u kohokoli v jakémkoli věku, ale přibližně 80 % postižených tvoří ženy. V USA má více než 70 % pacientů s touto chorobou pozitivní ASMA, buď samostatně, nebo spolu s ANA (antinukleární protilátky). Anti-F-aktinové protilátky jsou protilátky proti specifickému cytoskeletálnímu proteinu aktinu. Některé současné studie uvádějí, že je více specifickým testem pro diagnostiku auotimunitní jaterní choroby než ASMA. 52-85 % pacientů s tímto nemocněním má anti-F-aktinové protilátky.

Jakým způsobem je vzorek pro vyšetření odebrán?
Vzorek je získán ze žíly na paži pacienta.

POZNÁMKA: Když Vás nebo blízkou osobu probíhající vyšetření znepokojují, zahanbují, nebo je těžce zvládáte, můžete si přečíst některý z následujících odkazů: Zvládání bolesti, diskomfortu a znepokojení, rady pro krevní vyšetření, rady pro pomoc dětem v průběhu vyšetření a rady pro starší pacienty k zvládnutí vyšetření.

Jiný článek, Sledujte vzorek, poskytuje náhled na odběr a zpracování krevního vzorku a výtěru.

Vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Jak je vyšetření využíváno?
Kdy je vyšetření požadováno?
Co výsledek vyšetření znamená?

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Jak je vyšetření využíváno?

ASMA test je často objednáván spolu s antinukleárními protilátkami (ANA) především pro pomoci při diagnostice autoimunitní hepatitidy. Další autoprotilátky, jako jsou protilátky proti mikrosomům jater a ledvin typu 1 (LKM1) a antimitochondriální protilátky (AMA), mohou být též vyšetřeny k odlišení autoimunitní hepatitidy od jiné příčiny jaterní choroby nebo poškození.

Místo ASMA může být jako screening pro autoimunitní hepatitidu požadován test na anti-F-aktinové protilátky. Pokud je screening pozitivní, může být následován ASMA vyšetřením pro potvrzení nálezu. Stanovení anti-aktinových protilátek je relativně nové vyšetření a v některých případech stanovení ASMA nahrazuje.

Kdy je vyšetření požadováno?
Tento test a vyšetření ANA jsou užívány, pokud má lékař podezření na autoimunitní hepatitidu. Obvykle jsou ordinovány v případech, kdy má pacient příznaky, jako je vyčerpanost a žloutenka (žloutnutí kůže a očí) spolu s abnormálními výsledky jaterních testů (např. aspartátaminotransferasa (AST) a/nebo bilirubin).

ASMA a ANA jsou zpravidla požadovány pro diagnostiku a/nebo vyloučení příčin jaterního poškození. Tyto příčiny zahrnují infekce (virová hepatitida), poškození léky, alkoholismus, toxiny, genetické predispozice, metabolický stav a primární biliární cirhózu.

Co výsledek vyšetření znamená?

POZNÁMKA: U tohoto vyšetření není k dispozici referenční rozmezí normálních hodnot. Protože referenční meze závisí na mnoha faktorech, jako je věk pacienta, pohlaví, populace a použitá vyšetřovací metoda, číselné vyjádření mají v různých laboratořích různý význam. Výsledek z Vaší laboratoře by měl referenční rozmezí Vašeho testu zahrnovat (viz. vzor výsledkové zprávy). Online ale velice doporučuje, aby byly výsledky Vašeho vyšetření interpretovány Vaším lékařem. Pro více informací o referenčních mezích, čtěte Referenční meze, a co znamenají.

Pokud je v krvi přítomné významné množství ASMA nebo ANA protilátek, nejpravděpodobnější příčinou je autoimunitní hepatitida.

V případě, že byly u pacienta s klinickými příznaky autoimunitní hepatitidy nalezeny protilátky proti F-aktinu ve zvýšeném množství, je pravděpodobné, že se o autoimunitní hepatitidu skutečně jedná. Ve většině případů, kdy jsou anti-aktinové protilátky pozitivní, bývá pozitivní i test ASMA. Jelikož je aktin jeden z mnoha proteinů, které tvoří buněčný cytoskelet, je možné, aby byl test ASMA pozitivní i když protilátky proti aktinu nejsou přítomny.

V případě, že je vyšetření ASMA negativní, příznaky onemocnění mají zřejmě jiný původ než je autoimunitní hepatitida. Přibližně 20 % pacientů s autoimunitní hepatitidou má ovšem stanovení ASMA, ANA nebo LKM1 negativní.

Další informace v souvislosti s tímto vyšetřením

Koncentrace ASMA mohou být nižší u dětí a u imunokompromitovaných jedinců. Koncentrace může v průběhu onemocnění kolísat a nemusí odpovídat závažnosti příznaků nebo prognóze.

Malé množství ASMA může být přítomno spolu s AMA u pacientů s primární biliární cirhózou (do 50 %) a může být nalezeno i u jiných onemocnění, jako je infekční mononukleózaa některé typy rakoviny. Protilátky proti F-aktinu jsou přítomny u přibližně 22 % pacientů s primární biliární cirhózou.

Přítomnost protilátek proti F-aktinu, ASMA a ANA znamená vysoké podezření na autoimunitní hepatitidu, ale nikoliv automaticky tuto diagnosu. Pokud jsou nalezeny významné koncentrace těchto protilátek a lékař má podezření na autoimunitní hepatitidu, může Vám být provedena jaterní biopsie pro nalezení známek poškození a zjizvení jaterní tkáně.

 

Informace o laboratorním vyšetření

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Informace o laboratorním vyšetření naleznete zde.

Časté otázky

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

1. Zbavím se někdy ASMA?
2. Můžu mít více než jednu příčinu hepatitidy?
3. Jak rychle postupuje autoimunitní hepatitida?

1. Zbavím se někdy ASMA?

V případě, že je přítomnost ASMA protilátek způsobená přechodným stavem či onemocněním, jako je např. infekční mononukleóza, může hladina ASMA protilátek po vyléčení klesnout pod detekovatelnou hranici. Pokud jsou ASMA tvořeny z důvodu autoimunitní hepatitidy, budou přítomny trvale během celého života pacienta, ačkoliv hladiny mohou v čase kolísat.

2. Můžu mít více než jednu příčinu hepatitidy?

Ano. Například autoimunitní hepatitida může koexistovat s virovou hepatitidou (např. hepatitidou C) a její průběh může být zhoršován poškozením jater v důsledku alkoholismu. Protože léčba hepatitidy závisí na jejím původu, je velice důležité, aby Váš lékař tyto informace měl.
3. Jak rychle postupuje autoimunitní hepatitida?

Postup a závažnost autoimunitní hepatitidy je těžko předvídatelná. Může být akutní nebo chronická. Mnoho pacientu je asymptomatických, nebo má mírné příznaky a jejich onemocnění je diagnostikováno např. při preventivní prohlídce na základě abnormálních jaterních testů. Pro více informací kontaktujte Vašeho lékaře nebo se podívejte na související odkazy.

Zeptejte se nás

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

Literatura a odkazy

Pokud máte jakýkoliv dotaz k tématu, tak nám neváhejte napsat:

Zeptejte se nás

POZNÁMKA:

Text tohoto článku je založený na výzkumech, viz citované zdroje, a na sdílených zkušenostech mezinárodní vědecké redakční rady (Lab Tests Online Editorial Review Board). Pravidelně je redakční radou přezkoumáván a aktualizován podle nových vědeckých poznatků. Všechny nové zdroje, které se zde citují, se automaticky přidávají do seznamu použité literatury a rozlišují od původních zdrojů, které byly využity v předešlých verzích.


DOPORUČENÁ ODBORNÁ LITERATURA:

BURTIS, CA., ASHWOOD, ER., BRUNS, DE., (Eds), Tietz Textbook of Clinical Chemistry and Molecular Diagnostics. 4. vydání St. Louis: Elsevier- Saunders, 2006, 2412 s.

THOMAS, L. Clinical Laboratory Diagnostics. Frankfurt: TH-Books, 1998, 1527 s.

KREJSEK, J, KOPECKÝ, O. Klinická imunologie.1.vydání, Nucleus HK, Hradec Králové, 2004, 941 s.

SHOENFELD, Y, GERSHWIN, ME, MERONI, PL. Autoantibodies. 2nd Edition. Elsevier, B.V., 2007, 838 s.

ZIMA, T. et al. Laboratorní diagnostika. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: Galén-Karolinum, 2007, 906 s.

KASPER DL, BRAUNWALD E, FAUCI AS, HAUSER SL, LONGO DL, JAMESON JL Eds, 2005, Harrison's Principles of Internal Medicine, 16th Edition, McGraw Hill.

Tento článek byl naposledy aktualizován 9. května 2015.