Terapeutické monitorování léčiv

Jaterní profil, také známý pod názvem „jaterní testy“, se používá k detekci, vyhodnocen a monitorování jaterních onemocnění a poškození. Obvykle se skládá ze sedmi testů, které se současně provádějí v jednom krevním vzorku.

Mezi těchto sedm testů patří:

• alanin aminotransferasa (ALT) - enzym, který se převážně vyskytuje v játrech, nejvhodnější test pro určování hepatitidy
• alkalická fosfatasa (ALP) - enzym související se žlučovody, dojde-li k jejich ucpání, často stoupá jeho hladina
• aspartát aminotransferasa (AST) - enzym, který se nachází v játrech a několika dalších místech v těle, obzvláště v srdci a dalších svalech v těle
• bilirubin - často se zároveň používají dva odlišné testy (obzvlášť má-li pacient žloutenku): celkový test bilirubinu změří veškerý bilirubin obsažený v krvi, přímý test na bilirubin měří formu bilirubinu, která se konjuguje (tzn. spojí se s další sloučeninou) v játrech
• albumin - měří hlavní protein tvořený v játrech a určuje, zda játra vytváří dostatečné množství tohoto proteinu nebo nikoli
• test na celkovou bílkovinu - měří albumin a všechny další proteiny v krvi, včetně protilátek působících při likvidování infekcí.

Mezi dalšími testy, které by mohly být vyžadovány společně s jaterním profilem, patří gama-glutamyl transferasa (GGT), laktátdehydrogenasa (LDH) a prothrombinový čas (prothrombin time, PT).

Kdy je test vyžádován?

Jeden nebo více z těchto testů může být vyžádán, projeví-li se podezřelé příznaky (symptomy) o stavu jater. Patří mezi ně: žloutenka, tmavá moč nebo světle zbarvená stolice, nevolnost, zvracení a/nebo průjem, ztráta chuti k jídlu, zvracení krve, krvavá nebo tmavá stolice, nadýmání nebo bolesti břicha, nezvyklé změny váhy či únava. Jeden nebo víc těchto testů může být vyžádán, pokud pacient byl nebo mohl být vystaven viru hepatitidy, pokud se v jeho rodině vyskytuje onemocnění jater, pokud příjem alkoholu u pacienta běžně překračuje normu nebo pokud užívá lék, který by potenciálně mohl způsobit poškození jater.

Mnoho pacientů s časným nebo mírným až průměrným onemocněním jater mohou mít jen několik málo symptomů, pokud se vůbec nějaké projeví. K diagnostikování onemocnění jater může poprvé dojít při běžných krevních testech, prováděných jako součást běžné lékařské prohlídky. Tento test se většinou skládá ze skupiny 14 testů nazývaných „celkový metabolický panel“. Většina testů z jaterního profilu (kromě přímého testu na bilirubin) jsou součástí tohoto panelu. Stanoví-li se diagnóza onemocnění jater pomocí tohoto panelu testů, můžeme onemocnění dále monitorovat pomocí další jaterních profilů.

 Je několik základních kategorií léčiv, které vyžadují terapeutické monitorování.

V průběhu let uplatňování TDM v lékařské praxi byly stanoveny optimální terapeutické hladiny pro řadu léčiv. V mezích těchto hladin je většina pacientů efektivně léčena bez projevů vedlejších účinků nebo toxicity léku. Aby bylo dosaženo terapeutické hladiny, musí být pro každého pacienta individuálně upraveno dávkování léku. Pokud lékař přistoupí k monitorování léku (nebo jeho monitorování obnoví), určí výše dávek a nechá stanovit koncentrace v pravidelně odebíraných vzorcích krve až do té doby, dokud není docíleno ustálených hladin. Pokud jsou hladiny příliš vysoké, sníží dávky léku. Jakákoliv změna dávkování léku potřebuje určitý čas na to, aby se projevila v krvi a hladiny se stabilizovaly, řádově jde o dny až týdny (pokud předávkování léku vyvolalo symptomy toxicity, snížení dávek bude voleno tak, aby tyto symptomy rychle vymizely). Je důležité, aby při TDM velmi těsně spolupracoval lékař a pacient, aby nedocházelo k úpravám dávkování ze strany pacienta nebo přerušení užívání léku. Náhlé změny mohou někdy zhoršit stav a vyvolat akutnísymptomy onemocnění.

I v případě, že pacientské výsledky jsou v terapeutickém rozmezí a klinické známky svědčí o tom, že léčba je účinná, může lékař nadále pokračovat v monitorování léku v pravidelných intervalech, aby se ujistil, že vlivem změn pacientova celkového stavu nedošlo k vychýlení z terapeutického rozmezí podávaného léku. Frekvence monitorování záleží na druhu léku a potřebách konkrétního pacienta. Jestliže se ukáže, že léčba není zcela účinná nebo se u pacienta projeví vedlejší účinky nebo známky toxicity léku, pak je vyšetření léku prováděno za účelem zjištění, zda-li není jeho koncentrace v krevním oběhu příliš nízká nebo vysoká. Pokud ano, dojde k úpravě dávkování, pokud ne, je potřeba přehodnotit užívání specifického léku a zvolit jiný dostupný lék.

Velmi důležité je načasování odběru vzorků krve pro TDM. Po aplikaci léčiva dochází ke vzrůstu jeho koncentrace v krvi, po dosažení vrcholu koncentrace začíná klesat a dosahuje nejnižších hodnot až do okamžiku, kdy je podána další dávka léku. Aby byl lék účinný, jeho nejvyšší dosažená koncentrace v krvi by měla být nižší než je toxická koncentrace a nejnižší koncentrace by měly zůstávat v terapeutickém rozmezí. Na základě předchozích experimentů a klinických studií lékaři vědí, kdy je možno očekávat nejvyšší a nejnižší koncentrace léčiva v krvi a kdy je potřeba odebrat vzorek, nejčastěji v době po dosažení nejnižší koncentrace (odebírán před aplikací další dávky), v době po dosažení nejvyšší koncentrace (zde se čas liší v závislosti na druhu léku) a někdy také vzorek odebraný v libovolném čase po aplikaci léku. Odpovídající a přesná interpretace výsledků závisí na správném načasování odběrů vzorků. Pokud pacient z nějakého důvodu lék neužil a má mu být odebrán vzorek pro TDM, měl by o tom informovat lékaře dříve, než dojde k odběru a analýze.

1.Jak lékař stanoví množství léku, který mám užívat?
2. Co mám dělat, jestliže jsem zapomněl vzít lék v určeném čase?
3. Mohu se monitorovat sám doma?

1. Jak lékař stanoví množství léku, který mám užívat?
Je mnoho faktorů, které je potřeba zohlednit. Například vaší tělesnou hmotnost, tělesnou stavbu, věk, teplotu, výživu, stav ledvin, jater, srdce, přítomnost popálenin, šoku a poranění. Váš lékař vše ve výsledku zohlední a určí množství a frekvenci dávkování léku, popřípadě podle výsledků TDM dávkování upraví.

2. Co mám dělat, jestliže jsem zapomněl vzít lék v určeném čase?
Rozhodně neberte příště lék v dvojnásobném množství. O tom, co máte dělat se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

3. Mohu se monitorovat sám doma?
Ne. Vzorky krve musí být odebrány ve specifických časech a provedení analýzy je schopno jen speciálně vybavené pracoviště.